Podkrušnohoří není zrovna lákavým místem, kam by ornitologové jezdili za ptáky. Krajina je těžce poškozená mnoha povrchovými doly, rozsáhlé plochy jsou přeměněné ve výsypky a těžká technika je tu všudypřítomná. Přesto jsem přijal pozvání svého kamaráda-ornitologa, který mi tento nevšední svět hnědouhelných dolů ukázal i z jiné stránky. Rozsáhlé plochy se sporou vegetací nebo místa postupně zarůstající křovinami a stromy osidlují ptačí druhy, které najdeme v hojnějším počtu právě zde. Ptačí osazenstvo tvoří směsice ptáků lesních, polních, vodních i druhy suchomilné.
V sobotu 26.5. vyjíždíme do terénu brzy ráno. Je skoro jasno, vane mírný severní vítr a ranní ticho ruší jenom vzdálený hluk velkokapacitních kolových rypadel. V dole se těží nepřetržitě. Terénní Toyota překonává všechny překážky a zanedlouho jsme na místě. Kolem nás je několik hektarů hromad navezené skrývky bez vegetace, několik keřů a bříz a kolmá stěna tvořící okraj velkolomu. Je to neutěšená krajina. Z břízek se ozývá budníček větší (Phylloscopus trochilus), linduška lesní (Anthus trivialis) a nedaleko i cvrčilka zelená (Locustella naevia), pěnice vlašská (Sylvia nisoria) a rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris). V dálce je slyšet zpěv slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) a melodický hlas žluvy hajní (Oriolus oriolus). Nad námi často proletují holubi doupňáci (Columba oenas) hnízdící v bukových lesích Krušných hor. Opodál pozoruji zde hojného bramborníčka černohlavého (Saxicola torquatus) a pět krkavců velkých (Corvus corax) odpočívajících na zemi. Nad námi krouží káně lesní (Buteo buteo) a přeletuje poštolka obecná (Falco tinnunculus). Scházíme do lomu, abychom si prohlédli obvodovou stěnu. Na dvou místech je provrtaná břehulemi říčními (Riparia riparia), které kolem nás neustále létají. Netrvá to dlouho a na okraji stěny se objevuje zpívající bělořit šedý (Oenathe oenathe). Další dva páry už krmí nedaleko mláďata. A nakonec se ukazuje i jeden z našich nejvzácněji hnízdících pěvců – linduška úhorní. Právě výsypky severočeských dolů se sporou vegetací a xerotermním mikroklimatem jsou zřejmě posledním místem u nás, kde tento druh pravidelně hnízdí.
Po několika hodinách pokračujeme dál. Toyota stoupá na vrchol další výsypky a před námi se překvapivě objevuje jezírko bez pobřežní vegetace. Na vodě jsou 3 páry chocholaček (Aythya fuligula), lysky černá (Fulica atra) a na břehu 2 páry kulíka říčního (Charadrius dubius), vodouš bahenní (Tringa glareola) a čejky (Vanellus vanellus) s mláďaty. Okolí je zarostlé bylinami a keřů je zde málo. Přesto tu hnízdí linduška luční (Anthus pratensis), linduška lesní (Anthus trivialis), slavík modráček (Luscinia svecica), konipas luční (Motacilla flava), strnad luční (Emberiza calandra) i strnad zahradní (Emberiza hortulana).
Pozdě odpoledne ještě prohlížíme rybníky v okolí a na jednom z nich pozorujeme pár husice egyptské (Alopochen aegyptiacus) s 9 mláďaty. Večer natahujeme s kroužkovateli sítě na noční odchyt křepelek (Coturnix coturnix). Do půlnoci se jich tu chytilo 5 a do rána ještě jedna.
V neděli ráno jsme na Radovesické výsypce. Ta už je zcela rekultivovaná, zarůstá břízami, někde i vysazovanými javory a modříny a na několika místech jsou rybníčky s rákosem. U příjezdové cesty je cedule se zákazem vstupu, ale podle našeho průvodce je tu pohyb lidí na rozdíl od jiných výsypek hlídaných bezpečnostními agenturami tolerován. Z jednoho místa slyším několik cvrčilek zelených (Locustella naevia), skřivanů polních (Alauda arvensis), slavíka modráčka (Luscinia svecica), strnada lučního (Emberiza calandra) a rákosního (Emberiza schoeniclus), kukačky obecné (Cuculus canorus), hrdličky divoké (Streptopelia turtur) a krutihlava obecného (Jynx torquilla). Z rybníka je slyšet potápka malá (Tachybaptus ruficollis), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) a proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus) a také množství skokanů skřehotavých. Během naší návštěvy kolem nás proletěla další husice egyptská a čáp černý (Ciconia nigra).
Při návratu domů pozoruji ještě další dva vzácné druhy ptáků. Na Mělnicku jsou to vlhy pestré (Merops apiaster), které tu už druhým rokem hnízdí a na autobusovém nádraží v Mladé Boleslavi zpívají na osvětlení 2 chocholouši obecní (Galerida cristata). Kdoví jak dlouho je budu na tomto neobvyklém místě ještě vídat.
