Účastníci:
Tomáš Grim, http://www.zoologie.upol.cz/osoby/grim.htm
Martin Šerek
Michal Šindel
Zdeněk Tunka, www.birdphoto.cz
Tomáš Grim, http://www.zoologie.upol.cz/osoby/grim.htm
Martin Šerek
Michal Šindel
Zdeněk Tunka, www.birdphoto.cz
Trip report:
17. 11. (pátek)
Před šestou hodinou ranní přijíždějí Martin a Zdeněk ke mně domů do Jistebníku. Přehazujeme věci do jednoho auta, montujeme střešní box a jedeme do Studénky na vlakové nádraží vyzvednout Tomáše. Pak už nás čeká dlouhá celodenní cesta přes Polsko a Německo do Holandska. Za tmy přijíždíme do zamluveného ubytování De Oude Smidse (51.231808, 5.882071) v městečku Baexem na jihovýchodě Holandska blízko německých hranic. Spíme ve dvoulůžkových pokojích se společnou koupelnou (26 EUR/osoba) nad příjemnou restaurací, kde zkoušíme místní pivní styly. Začínáme Oud Bruin (vlámský polotmavý ale), následuje klášterní Tripel a končíme ovocným Lambikem. Oproti našemu jednomu druhu (ležák) krásná změna.
18. 11. (sobota)
Brzy ráno vstáváme a jedeme na lokalitu, kde je náš první cíl z kategorie C, sýkořice vínoprsá (Vinous – throated Parrotbill). Známějším místem výskytu tohoto čínského druhu je lokalita u italského Milána. Na céčkový výskyt v Holandsku mne upozornili účastníci Big Yearu WP 2017 na svých webovkách. Na Waarnemingu jsem našel dvě místa mezi městy Weert a Swartbroek, kde se sýkořice zdržují. A hned na prvním (51.240117, 5.744076) jsme během hodiny úspěšní a nacházíme v rákosí neposedné hejnko přibližně 12 jedinců. Bohužel zamračené počasí focení nepřeje.
Prostředí sýkořice vínoprsé, foto: Martin Šerek
Sýkořice vínoprsá (Vinous – throated Parrotbill), foto: Zdeněk Tunka
Další zastávkou během cesty na západ je borovicový les u vesnice Chaam (51.525113, 4.895576), kde jsou přibližně čtrnáct dní hlášeny křivky velké (Parrot Crossbill). V posledních dnech však již jen maximálně jedna. Dlouho jsme neúspěšní, ani pouštění hlasu nepomáhá. Nakonec se přece jen jedna křivka s hlasem totožným s naší nahrávkou ozývá. Bohužel je to samice bez zřetelně velikého zobáku. Přesto jsme si jisti, že se jedná o křivku velkou. Napovídá tomu tvar zobáku (zvláště stejná výška jako délka), hlas a velikost. Po chvilce, kdy se nám křivka ukazuje na vrcholku stromu mizí v koruně a již ji nejsme schopni nalézt.
Prostředí křivky velké, foto: Tomáš Grim
Křivka velká (Parrot Crossbill), foto: Zdeněk Tunka
Pokračujeme v cestě na západ a zastavujeme se na lokalitě u Strijen (51.755125, 4.532833), kde se každoročně shromažďují husy malé. Jsou tu stovky hus: bernešky bělolící (Barnacle Goose), bernešky velké (Canada Goose), husy běločelé (Greater White-fronted Goose), husy velké (Greylag Goose) a nakonec Martin nachází 25 hus malých (Lesser White-fronted Goose). Brzy ale odlétají a usedají daleko od nás.
Zbývá nám ještě čas do setmění, a tak se rozhodujeme, že ještě zkusíme štěstí s alkounem malým (Little Auk), přestože je od nás 75 km v Nationaal park Oosterschelde (51.641025, 3.705444) v oblasti Zeeland. Naštěstí hned po příjezdu se nám na chvíli ukáže. Ze zajímavých druhů dále pozorujeme první bernešky tmavé (Brent Goose), ústřičníky velké (Oystercatcher) a jespáky písečné (Sanderling).
Alkoun malý (Little Auk), foto: Zdeněk Tunka
Berneška tmavá (Brent Goose), foto: Zdeněk Tunka
Za tmy a za deště pak přijíždíme do Appartement Aan Zee (51.985562, 4.131372) v Hoek van Holland. Je to byt v činžovnímím domě za 27 euro na osobu a noc a budeme zde dvě noci.
19. 11. (neděle)
Našim prvním cílem je budníček zlatohlavý (Pallas’s Leaf Warbler), který byl pozorovaný u města Oostdorp v pobřežní krajině Ganzenhoek. Parkujeme u hotelu Duinoord a na místo kde byl budníček včera viděn (52.154771, 4.355134) jdeme pěšky. Je neděle, a tak nejsme sami, je tu plno běžců a cyklistů. Na místě potkáváme jednoho birdera, který kouká do dubu, na kterém včera budníček byl. Netrvá dlouho a budníček se nám ukazuje, je však velmi neposedný a je velmi těžké jej vyfotit. Po chvilce odlétá a nacházíme jej později na jiném dubu. Bohužel přibývá i birderů, a zvláště jeden je velmi hlučný. Za chvíli se pozorování mění spíše v běh mezi duby a doufání v dobrou fotku, než doběhne onen ukřičený Holanďan a budníčka odežene na jiný doubek.
Našim prvním cílem je budníček zlatohlavý (Pallas’s Leaf Warbler), který byl pozorovaný u města Oostdorp v pobřežní krajině Ganzenhoek. Parkujeme u hotelu Duinoord a na místo kde byl budníček včera viděn (52.154771, 4.355134) jdeme pěšky. Je neděle, a tak nejsme sami, je tu plno běžců a cyklistů. Na místě potkáváme jednoho birdera, který kouká do dubu, na kterém včera budníček byl. Netrvá dlouho a budníček se nám ukazuje, je však velmi neposedný a je velmi těžké jej vyfotit. Po chvilce odlétá a nacházíme jej později na jiném dubu. Bohužel přibývá i birderů, a zvláště jeden je velmi hlučný. Za chvíli se pozorování mění spíše v běh mezi duby a doufání v dobrou fotku, než doběhne onen ukřičený Holanďan a budníčka odežene na jiný doubek.
Budníček zlatohlavý (Pallas’s Leaf Warbler), foto: Zdeněk Tunka
Necháváme Zdeňka, věřícího v lepší foto, na místě a jedeme na kamenné molo v Den Haagu (52.100417, 4.255262). Vítr silně fouká a na moři jsou velké vlny. Máme poprvé a naposledy štěstí na světlo, svítí slunce. Hned na začátku mola mezi betonovými kostkami nacházíme první cíl, jespáky mořské (Purple Sandpiper) (34 ex.). Mezi rybáři běhají kameňáčci pestří (Turnstone), dále pozorujeme např. racky mořské (Great Black-backed Gull) (1 ad., 1 juv.), racka tříprstého (Kittiwake) (ad.), jespáka písečného (Sanderling) a po dlouhém hledání i plachou lindušku skalní (Rock Pipit). Na konci mola u majáku stojí u stativového dalekohledu usměvavá starší paní. Musí se za majákem schovávat před vlnami, které se přelévají až na cestu mola. Je tu od rána a šťastná nám sdělovala, že viděla letícího lyskonoha ploskozobého.
Martin fotí jespáky mořské, foto: Tomáš Grim
Jespák mořský (Purple Sandpiper), foto: Martin Šerek
Racek mořský (Great Black-backed Gull), foto: Michal Šindel
Kameňáček pestrý (Turnstone), foto: Michal Šindel
Statečná birderka u majáku, foto: Martin Šerek
Spokojení se vracíme pro Zdeňka a jedeme k Shipluiden, kde se zdržují husy krátkozobé (Ping-footed Gooose). Nakonec jich cca 200 nacházíme trochu jinde (51.960440, 4.319140), než byly v posledních dnech hlášeny. Pozorujeme je z při zapadajícím slunci z vyvýšeného místa podvalníku na velkou vzdálenost. Drží se pohromadě, odděleně od ostatních hus a bernešek. Pak již jedeme zpátky do Hoek van Holland.
Pozorování hus krátkozobých, foto: Zdeněk Tunka
20. 11. (pondělí)
Ráno balíme věci a vyrážíme na sever. Prší a pršet bude celý den. První zastávkou je Den Haag. V parku Koekamp (52.082908, 4.321738) má být husa indická (Bar-headed Goose), která je v Holandsku v kat. C, tzn. je zapsatelná do birdlistu. V parku husu snadno nacházíme, je ve společnosti letuschopných bernešek velkých, ale jsou zde i domácí husy. Až doma Zdeněk z fotky zjišťuje, že naše husa indická má letky jen jednoho křídla, je tedy zastřižená a nezapočitatelná.
Husa indická (Bar-headed Goose), foto: Michal Šindel
Následuje zvláštní birding v Amsterdamu. Parkujeme u coffee shopu a na blízkém kanálu Kattensloott (52.381549, 4.878032) nacházíme racka polárního (Iceland Gull), který se tu zdržuje již několik dní. Pak jedeme do Oosterpark (52.360412, 4.920341) na alexandra vekého (Alexandrine Parakeet) (kat. C). V parku jsou však hlavně alexandři malí (Rose-ringed Parakeet) a chvíli nám trvá než se je podle velikosti a hlasu naučíme rozeznávat od alexandrů velkých. Hnědé rameno se při spodním pohledu a špatných světelných podmínkách ukazuje jako nepříliš viditelný znak. Nakonec ale jednoho alexandra velkého na nižším keři nacházíme.
Foto: Zdeněk Tunka
Racek polární (Iceland Gull), foto: Michal Šindel
Alexandr velký (Alexandrine Parakeet), foto: Michal Šindel
V Amsterdamu na papoušcích, foto: Martin Šerek
Jedeme se podívat k moři na molo v IJmuiden. Na místě je ale tak silný vítr a déšť, že na molo nakonec nejdeme a sedáme v přístavu do restaurace s rychlým občerstvení. Oknem krátce pozorujeme lindušku skalní (Rock Pipit) (52.456682, 4.561002).
Za tmy pak přijíždíme do bytu Apartment Zonnebloem (52.906349, 4.959536) v Hippolytueshoef na samotném severu oblasti Noord-Holland na dvě noci (24 EUR osoba/noc).
Noc v Hippolytueshoef, foto: Zdeněk Tunka
21. 11. (úterý)
Prvním ranním cílem je samec hohola bělavého (Bufflehead) v zátoce jihovýchodně od Den Oeveru (52.925776, 5.040449). Bohužel zase prší, nakonec Martin hohola nachází stativákem daleko v přístavu. Jedeme za ním autem, ale už tu není a přelétá poblíž místa, kde jsme byli zpočátku. Jedeme tedy zpátky a z auta děláme jen dokumentační fotky, než jej zase ztrácíme.
Hohol bělavý (Bufflehead), foto: Zdeněk Tunka
Přejíždíme dlouhou cestou přes moře, opouštíme Noord-Holland a dostáváme se do Frislandu. Včera zde byla u Ferwoude hlášena berneška malá. Na loukách u moře (52.998718, 5.417273) zde nacházíme tisíce bernešek bělolících (Baernacle Goose) a hus běločelých (Greater White-fronted Goose), stovky kolih velkých (Curlew) a čejek a desítky bernešek velkých (Canada Goose). Bernešku malou za trvalého deště nenacházíme.
Přejíždíme tedy na lokalitu u Westhemu na husy krátkozobé (Ping-footed Goose) a poměrně rychle jich cca 200 nacházíme (53.016794, 5.547510).
Husy krátkozobé (Pink-footed Goose), foto: Zdeněk Tunka
Vracíme se zpátky do Den Oeveru, hohola bělavého již nenacházíme, ale na západ od města nacházíme stovky ústřičníků velkých (Oystercatcher). Jedeme dále na západ a kolem cesty vedoucí přes Smerp pozoruje několik hejn desítek až stovek bernešek tmavých (Brent Goose).
Posledním místem je pobřeží u Den Helder (52.936840, 4.791300), kde za šera pozorujeme jednoho břehouše rudého (Bar-tailed Godwit).
Vracíme se zpátky do Hippolytueshoef, navštěvujeme jedinou otevřenou hospodu, ve které probíhá turnaj v šipkách.
Foto: Tomáš Grim
22. 11. (středa)
návrat domů