Ptáci
Omán nabízí ojedinělou věc, ptáky tří kontinentů v jedné zemi. Během jednoho výletu můžete pozorovat asijské kulíky pacifické nebo budníčky malinké, africké lejskovce nádherné nebo supy královské a evropské rybáky severní. Birderská atraktivita Ománu vzrostla také díky tomu, že jej někteří významní autoři přidali s celým Arabským poloostrovem do oblasti Západního Paleartu (D. Mitchell: Birds of Europe, North Africa and the Middle East; H. Shirihai: Hanbook of WP Birds – Passerines).
Asi nejvíce chtěným druhem byl orel damaní (Verreaux's Eagle), bohužel právě jeho pozorování bylo přes velkou snahu jen velmi krátké (viz níže) a v mém případě dokonce neakceptovatelné pro zápis do birdlistu.
Z cílových druhů jsme pozorovali následující: orebice černohlavá (Arabian Partridge), frankolín křepelčí (Grey Francolin), kachnička obojková (Cotton Pygmy Goose), buřňák perský (Persian Shearwater), terej maskový (Masked Bobby), čáp simbil (Abdim's Stork), volavka hnědohřbetá (Indian Pond Heron), volavka prostřední (Intermediate Egret), kormorán arabský (Socotra Cormoran), sup královský (Lappet faced Vulture), včelojed chocholatý (Crested Honey Buzzard), dýtík skvrnitý (Spotted Thick-knee), pobřežník černobílý (Crab Plover), ostňák bažantí (Pheasant-tailed Jacana), čejka černoprsá (Red-wattled Lapwing), kulík pacifický (Pacific Golden Plover), kulík menší (Lesser Sand Plover), kulík větší (Greater Sand Plover), bekasina sibiřská (Pin-tailed Snipe), vodouš malý (Terek Sandpiper), racek arabský (Sooty Gull), rybák arabský (Saunders's Tern ), rybák chocholatý (Greater Crested Tern), rybák oranžovozobý (Lesser Crested Tern), stepokur hnědobřichý (Chesnut-bellied Sangrouse), holub sahelský (Bruce's Green-pigeon), kukačka koel (Asian koel), výreček plavý (Pallid Scops Owl), výreček africký (Arabian Scops Owl), výr africký (Spotted Eagle Owl), puštík pouštní (Desert Owl), mandelík indický (Indian Roller), ťuhýk středoasijský (Daurian Shrike), lejskovec nádherný (African Paradice Flycather), bulbul bělouchý (White-eared Bulbul), bulbul šupinkatý (Red-vented Bulbul), skřivan obojkový (Black-crowned Sparrow Lark), skřivan zpěvný (Singing Bush Lark), budňíček malinký (Plain Leaf Warbler), kruhoočko etiopské (Abyssinian White-eye), hedvábník šedý (Grey Hypocolius), bělořit arabský (Arabian Wheatear), bělořit perský (Red-tailed Wheatear), bělořit černohlavý (Hume's Wheatear), strdimil nilský (Nille Valley Sunbird), strdimil leský (Shining Sunbird), stdimil nachový (Purple Sunbird), snovač žluví (Rüppell's Weaver), stříbrozobka zpěvná (African Silverbill), stříbrozobka malabarská (Indian Silverbill), zvonohlík jemenský (Yemen Serin), stehlíkovec dlaskovitý (Arabian Golden-Winged Grosbeak) a strnad skalní (Cinnamon-breasted Bunting).
Z cílových druhů jsme nepozorovali následující: faeton červenozobý (Red-billed Tropicbird), bukáček žlutonohý (Yellow Bittern), poštolka amurská (Amur Falcon), chřástal nejmenší (Baillon's Crake), chřástal běloprsý (White-breasted Waterhen), jespák dlouhoprstý (Long-toed Stint), racek velký (Great Black headed Gull), rybák uzdičkový (Bridled Tern), puštík arabský (Omani Owl), ledňáček modropláštíkový (Malachite Kingfisher), ťuhýk turkestánský (Turkestan Shrike), skřivan východní (Oriental Skylark), budníček altajský (Hume's Leaf-warbler), majna pobřežní (Bank Myna), drozd černohrdlý (Black-throated Thrush), bramborníček sibiřský (Siberian Stonechat), linduška velká (Richard's Pipit) a linduška zelená (Olive-backed Pipit).
Kvůli zimnímu termínu jsme neabsolvovali pelagic trip (takže jsme nepozorovali buřňáky arabské (Jouanin's Petrel) a buřňáky svělenohé (Flash-footed Shearwater)) a v této roční době je jen velmi malá šance na pozorování letních druhů: kukačka lesklá (Diederik Cuckoo), ledňáček šedohlavý (Grey-headed Kingfisher) a rorýs světlehrdlý (Forbes-Watson's Swift).
Lidé
V Ománu žijí přibližně napůl arabové a cizinci (Indie, Bangladéš, Pakistán …). Ti druzí jsou tu hlavně na práci. Obě skupiny jsou velmi přátelské. Dovolím si tvrdit, že jsem přátelštější lidi při svých cestách ještě nezažil. Fajn jsou zdejší děti, policajti i stavební dělníci. Samozřejmě chtějí se s vámi pobavit, podívat se přes dalekohled. Jen jednou se nám stalo, že nám majitel velbloudů chtěl prodat ruční výrobky své ženy. Stačilo říct ne, poděkovat a už nás dále neotravoval, jak jsem zažil v jiných muslimských zemích.
Jídlo
V Ománu je snad nejvíce restaurací na světě. Není zde problém se levně a dobře najíst. Je ale třeba trochu slevit z našich hygienický standardů. Přesto jsme neměli žádné problémy s trávením. Nejčastěji jsme si dávali kuře s rýží a čerstvý džus.
Alkohol
Problém. V Ománu se nedá koupit žádný alkoholický nápoj. Je tedy třeba si jej přivézt nebo koupit hned po vystoupení z letadla v Duty Free Shopu.
Nocování
Spali jsme pouze ve stanech na divoko a není to pro místní žádný problém.
Účastníci
Michal Jakubec
Martin Šerek (https://klub300.cz/component/birds/profile/183)
Michal Šindel (https://klub300.cz/component/birds/profile/95)
Zdeněk Tunka (http://www.birdphoto.cz/)
Foto: M. Šerek
Zdroje informací
Birdwatching guide to Oman, 2nd edition, D. E. Sargeant (dále BgO)
http://www.birdsoman.com/guideupdate.html
Birds of Oman, J. Eriksen
https://www.cloudbirders.com/be/download?filename=DEVRIES_Oman_11_2018.pdf (dále DEV)
https://www.cloudbirders.com/be/download?filename=OLLE_Oman_12_2016.pdf (dále OLLE)
http://www.birdwatcher.cz/deniky-z-cest-za-ptactvem/oman1801/
Jan Ebr a Ivana Ebrová a jejich zprávy na WhatsApp, DÍKY MOC
Itinerář
28. 12. : Praha -Doha
29. 12. : Doha – Muscat, Al Ansab Lagoons, Al Qurm Natural Park, Al Hajar Mountains
30. 12. : Al Hajar Mountains (Al Ghubrah Bowl, Sayq Plateau)
31. 12. : Barr Al Hikman (Filim, Shannah)
1. 1. : Khawr Dhurf, Ash Shuwaymiyyah
2. 1. : Khor Sanq, Wadi Darbat, Tawi Atayr
3. 1. : Tawi Atayr, Jabal Samhan, Khawr Taqah, East Khawr, Archeologický park
4. 1. : Ayn Tobruk, East Khawr, Raysut
5. 1. : Mudayy, Thamarit, Al Mughsayl
6. 1. : Tawi Atayr, Jabal Samhan, Ras Janjari
7. 1. : Al Hajar Mountains (Sayq Plateau)
8. 1. : Muscat – Doha - Praha
Trip report
sobota 28. 12.
Ráno jedeme ve třech do Brna, kde vyzvedáváme Zdeňka a pokračujeme po D1 do Prahy. Na letišti si dáváme na dlouhou dobu poslední dobré pivo, čepovanou Plzeň. Letíme s Qatar Airways, v ceně letenky je kromě jídla i pití, takže si připíjíme šampaňským a koňakem s kávou na úspěšný výlet. Na každém sedadle je multimediální obrazovka s filmy a hrami. Kombinace alkoholu a bowlingu zkrátí pětihodinovou cestu na příjemný okamžik. V Doha máme na přestup jen hodinu, což ale bohatě stačí.
neděle 29. 12.
Do Muscatu přilétáme o půl čtvrté ráno místního času, oproti našemu je zde o tři hodiny více. Máme za sebou maximálně hodinu spánku. Přímo na letišti měníme peníze a kupujeme datovou kartu, abych mohl komunikovat přes WhatsApp s manžely Ebrovými, kteří už v Ománu pár dní jsou. Půjčujeme si bez problémů fantastické auto Toyota Prado 4 x 4 a na parkovišti vidíme první ptáky – majny obecné. Kupujeme si na benzínce vodu a čekáme na rozednění. Naší první plánovanou návštěvou jsou Al Ansab Lagoons (BgO 1.1). Tato lokalita je blízko letiště a její návštěvu je nutné předem objednat na webových stránkách místní čističky odpadních vod (https://haya.om/en/Pages/WetlandVisit.aspx). Na recepci (23.565448, 58.336867) ukazuji potvrzující mail a vrátný nám volá náš doprovod. Je to žena v burce. Jede svým autem a my za ní. Postupně nám ukazuje všechna jezera a místa kde máme parkovat. Pak nás nechává samotné s tím, že můžeme odjet, až budeme chtít. Návštěva je zadarmo. Nejsou tu jen jezírka, jsou tu i rozsáhlé porosty rákosu, hustá křoviska a kamenité svahy, ale hlavně jsou zde ptáci. Je to perfektní lokalita na seznámení se s běžnějšími druhy severovýchodního Ománu. Asi nejhojnější zde jsou strdimilové nachoví (Purple Sunbird), většinou teprve přepeřující do svatebního šatu. Dále jsme pozorovali první volavky hnědohřbeté (Indian Pond Heron), hojné volavky stříbřité, volavky bílé, kvakoše nočního, desítky plameňáků růžových, několik čejek černoprsých (Red-wattled Lapwing), vlh proměnlivých (Green Bee-eater ), frankolínů křepelčích (Grey Francolin), rákosníků hlučnohlasých, hejno stříbrozobek malabarských (Indian Silverbill), několik bulbulů bělouchých (White-eared Bulbul) a arabských, slavíka modráčka, prinie obecné, vránu domácí, několik druhů bahňáků (jespák malý, jespák obecný, vodouš tmavý, koliha velká, břehouš rudý, pisík obecný), kachen (lžíčáci pestří, ostralka štíhlá, kopřivka obecná, polák velký) a dravců (moták pochop, orlovec říční, luňák hnědý). Nakonec jsme tu strávili více než čtyři fantastické hodiny.
Vlha proměnlivá, foto: M. Šindel
Stříbrozobka malabarská, foto: M. Šindel
Frankolín křepelčí, foto: M. Šindel
Strdimil nachový, foto: Z. Tunka
Čejka černoprsá, foto: Z. Tunka
Pak pokračujeme na Al Qurm Natural Park (BgO 1.2), což je další lokalita přímo v hlavním městě. A opět velmi rozmanitá. Jsou tu hustá křoviska, mangrovy, otevřená voda, pláž a kulturní park. Zpočátku jedeme na její jižní část. Parkujeme u knihovny (23.616466, 58.480742), na které hnízdní břehule světlehnědé (Pale Crag Martin). Vstupujeme otevřenou branou do parku a pozorujeme prvního ťuhýka středoasijského (Daurian Shrike) a mandelíky indické (Indian Roller), další vlhy proměnlivé, vrány domácí a hojné majny obecné. V blízkém amfiteátru (23.616339, 58.483886) jsou dva bulbuvé šupinkatí (Red-vented Bulbul) a v upravené části parku Martin nachází frankolíny křepelčí (Grey Francolin). Pak jedeme na severní stranu parku na pobřeží. Pravidelně zastavujeme a zkoumáme vodní plochy mezi keři a mangrovy na jih od silnice. Pozorujeme desítky kulíků pacifických (Pacific Golden Plover) a větších (Greater Sand Plover), několik kulíků menších (Lesser Sand Plover) a mořských, čejek černoprsých (Red-wattled Lapwing), břehoušů rudých, kolih velkých a malých, vodouše tmavé, šedé, rudonohé a štíhlé a několik set kormoránů velkých. Na plážích na straně moře jsou stovky racků (racek bělohlavý, racek žlutonohý ssp. heuglini) a rybák chocholatý (Greater Crested Tern). V dálce pak pozorujeme pravděpodobného včelojeda chocholatého.
Pak již vyrážíme do Al Hajar Mountains, fantastických hor, které jsou domovem nedávno odděleného druhu Omani Owl (Strix butleri, puštík arabský). Ten se v rámci velkého Zapadního Paleartu vyskytuje jen zde na severovýchodě Ománu. Zatímco na jihozápadě Ománu (a i v Izraeli) se vyskytuje Desert Owl (Strix hadorami, puštík pouštní). První zastávkou je lokalita blízko města Al Awabi (DEV 4 A, 23.321556, 57.564719), kde by měli být hojní bělořiti černohlaví (Hume's Wheatear). Jednoho i s potravou vidí jen Martin, dost dlouho nám pak trvá, než určíme neznámého bělořita jako bělořita perského (Persian Wheatear). Dále pozorujeme skřivany pouštní, lindušku dlouhozobou (Long-billed Pipit) a strnada pruhovaného (Striolated Bunting). Pak již jedeme na jediné místo výskytu Omani Owl, které jsem na internetu vypátral. Je to soutěska (23.286718, 57.694158) vedoucí do pánve Al Ghubrah Bowl (BgO 4.1). Spíme hned vedle cesty. V noci a ráno se ozývá neznámá sova. Její hlas však neodpovídá žádné nahrávce, které máme s sebou. Až doma pak díky internetu zjišťujeme, že to byl výreček plavý (Pallid Scops Owl), který je v hlase překvapivě variabilní.
pondělí 30. 12.
Vstáváme před rozedněním, naposledy se ozývá výreček plavý a ještě za šera začínají zpívat bělořiti černohlaví (Hume's Wheatear), kteří jsou v okolí minimálně čtyři. Bohužel vůbec nereagují na nahrávky, a tak děláme pouze dokumentační fotky. Dalšími ptáky jsou strdimilové nachoví (Purple Sunbird).
Rozhodujeme se, jestli pojedeme na jih směr Barr Al Hikman a obětujeme denní světlo tomuto přesunu, nebo zůstaneme v horách. Vyhrává druhá varianta, a tak pokračujeme dále do středu Al Ghubrah Bowl (23.240660, 57.717347), zastavujeme a rozbíháme se po okolí. Pozorujeme další bělořity černohlavé, bělořity perské (Persian Wheatear), slyšíme frankolíny křepelčí. Jsou zde i pěnice pokřovní, které podle charakteristického hlasu určujeme jako ssp. halimodendri (Lesser Whitethroat). Pak jedeme až na konec pánve do vádí (DEV 4B, 23.173091, 57.756078), kde neúspěšně hledáme výrečky plavé ve vzrostlých akáciích. A často také sledujeme okolní skály kvůli supům královským. Taky bez úspěchu. Je tu ale další bělořit perský, bulbulové arabští a timálie šedé (Arabian Babbler). Nejhojnější jsou pěnice pokřovní ssp. halimodendri.
Al Ghubrah Bowl, foto: Z. Tunka
Pak jedeme oklikou zpátky téměř přes Muscat na náhorní plošinu Sayq Plateau (BgO 4.3, 23.075965, 57.658088). Cestou k ní občas zastavujeme a pozorujeme mandelíky indické (Indian Roller), vlhy proměnlivé (Green Bee-eater), břehule světlehnědé (Pale Crag Martin), majny obecné a krkavce hnědokrké (Brown-necked Raven).
Mandelík indický, foto: M. Šindel
Kousek za Birkat al Mawz je check-point, kde policajti kontrolují, jestli máme čtyřkolku, bez ní by nás nahoru nepustili. Cesta je tu sice asfaltová, ale velmi prudká, a tak nás poučují, jak se jezdí s automatem z prudkého kopce. Vyjíždíme nahoru, ale vidíme jen jediného dravce (sup mrchožravý, Egyptian Vulture), vytoužení supové královští nikde. Zastavujeme tedy ve Wadi Bani Habib (BgO 4.3 L, 23.071647, 57.603551), kde doufáme v nějakou raritu na tahu (např. rehek středoasijký, drozd černohrdlý..). Rarita se nekoná, ale je tu zajímavá kombinace vysychajícího řečiště, hustých křovisek, ruin vesnice, zavlažovacích kanálů a terasovitých políček. Z ptáků jsou nejhojnější budníčci menší ssp. tristis (Siberian Chiffchaff, určeni podle hlasu), vrabci domácí a pěnice pokřovní ssp. halimodendri. Pozorujeme i jednoho rehka domácího ssp. phoenicuroides (Black Redstart) a samici skalníka modrého. Cestou zpátky vidíme další supy mrchožravé (Egyptian Vulture) a sokola stěhovavého (šahina, Barbary Falcon) na sloupu vysokého napětí.
Wadi Bani Habib, foto. Z. Tunka
Pak už jen večeře a přesun k Barr Al Hikman, spíme v poušti asi hodinu cesty před Filimem.
úterý 31. 12.
Vstáváme ještě před rozedněním do mlhy složené z nezvykle velkých kapek lesknoucích se ve světle čelovek. Balíme promočené stany a jedeme k Filimu (BgO 8.1 C, 20.608296, 58.186038). Máme zprávu od Jana Ebra, že tu před několika dny viděli chřástala běloprsého. Cestou fotíme krotké orlovce říční. Chřástala sice v mangrovech na špičce poloostrova nenacházíme, ale bahna na východě jsou plná jiných zajímavých druhů. Jsou zde hlavně desítky pobřežníků černobílích (Crab Plover). Bahňáků jsou celkem tisíce (břehouši rudých, kolihy velké a malé, vodouši malí (Terek Sandpiper), rudonozí, tmaví, šedí, štíhlí, jespáci obecní, malí, křivozobí, jespáčci ploskozobí, kulíci větší a menší (Lesser and Greater Sand Plover), mořští, bledí a pacifičtí (Pacific Golden Plover), tenkozobci, pisily, a bekasiny otavní. Bohužel chybí jespáci velcí. Pozorujeme také dvě volavky hnědohřbeté (Indian Pond Heron) a proměnlivé (Striated Heron), hojné volavky západní (Western Reef Heron), popelavé a bílé, stovky plameňáků růžových, rybáky malé a velkozobé. Z pěvců jsou nejzajímavější lindušky rudokrké a bělořiti pouštní.
Orlovec říční, foto: M. Šerek
Pobřežník černobílý, foto: M. Šindel
Kulík menší, foto: Z. Tunka
Pak jedeme do blízké vesnice Mahout s akáciovým parkem (20.766404, 58.296483, DEV 5), kde občas zimují kukačky koel (Asian Koel). Brzy dvě samice vyplašíme, odlétají na další blízké stromy, ve kterých je však i přes jejich velkou velikost vždy těžko nacházíme. Navíc se na nás lepí skupinka kluků, kterým nakonec půjčuji dalekohled, abych se o něj po chvíli začal bát, když se o něj začnou přetahovat. Další lokalitou v Mahoutu jsou jezírka u čističky (20.761208, 58.317999, DEV 5) s již viděnými druhy. Začíná být pěkně horký silvestr - 28 ºC.
Foto: M. Šerek
Kukačka koel, foto: Z. Tunka
Pak jedeme k přístavu Shannah (BgO 8.1 D). Cestou k němu zastavujeme u pobřeží s nakloněnými loděmi (DEV 7A 20.745026, 58.724280). Jsou zde další tisíce bahňáků, stejných druhů jako u Filimu, ale pobřežníků (Crab Plover) je více než sto. V Shannahu (DEV 7B) jsou tisíce racků (racek arabský, r. tenkozobý, r. žlutonohý (ssp. heuglini a ssp. barabensis, s jistotou téměř nerozlišitelné), r. bělohlavý). Z mola vedoucího do přístavu a ze samotného přístavu pak sledujeme různé druhy rybáků (severní, oranžovozobý (Lesser Crested Tern), chocholatý (Greater Crested Tern), černozobý), volavku proměnlivou (Striated Heron), kormorány velké a první tereje maskové (Masked Bobby).
Pobřeží u Shannah, foto: Z. Tunka
Racek arabský, foto: M. Šindel
Rybák oranžovozobý, foto: Z. Tunka
Následuje večeře s venkovním posezením se silným rybím zápachem a výhledem na všudypřítomné racky arabské. Pak vyrážíme na dlouhý přejezd ke Khawr Dhurf (18.946572, 57.344123). Přijíždíme jen hodinu a půl před půlnocí. Stavíme stany, v dálce hučí oceán a k našemu překvapení začíná pršet. Naštěstí jen na pár desítek minut, pak se vyjasňuje a tak si můžeme dát venku o půlnoci pár doušků fernetu. Bez ohňostrojů a randálu s nebem plným hvězd.
středa 1. 1.
Ráno zjišťujeme, že malá stavba, u které jsme postavili v noci stany, je součástí nějakého napájecího systému. Přelétávají volavky rusohlavé a my vyrážíme na Khawr Dhurf (BgO 9.2, DEV 8). Jedná se o lagunu ústící do moře. Na laguně jsou nejhojnější jespáci křivozobí, plameňáci růžoví a rybáci malí/arabští, kteří jsou v zimním šatu. Takže hlavně fotíme a necháváme definitivní určení na později. Doma pak zejména s pomocí jednoho článku (https://birdingbytrain.com/2019/03/05/saunders-tern/) jsem některé vyfocené rybáky určil jako arabské (Saunders's Tern). Dále pozorujeme dva ťuhýky středoasijské (Daurian Shrike) a na pláži nad mořem rybáky chocholaté (Greater Crested Tern), velkozobé a černozobé, kormorány velké, tisíce velkých racků, jespáky písečné a v dálce okolo rybářských lodí Martin nachází osm buřňáků perských (Persian Shearwater).
Ráno na Nový rok, foto: M. Šerek
Rybák arabský, foto: M. Šindel
Pak pokračujeme dál na západ k Ash Shuwaymiyyah (BgO 9.4). Třistakilometrovou cestu zpříjemňuje nejen krásná krajina, ale i zajímavé druhy (první bělořit arabský, krkavci hnědokrcí, orlík krátkoprstý). První zastávkou v Ash Shuwaymiyyah je mořské pobřeží (17.879080, 55.591340), kde si můžeme vychutnat blízko lovící tereje maskové (Masked Bobby). V blízkých jezírkách pozorujeme zajímavého kormorána, který vypadá jako mladý jedinec afrického kormorána běloprsého (White-breasted Cormorant, velmi podobný marockému poddruhu kormorána velkého) a Zdeněk fotí volavku hnědohřbetou (Indian Pond Heron).
Foto: M. Šerek
Terej maskový, foto: M. Šindel
Kormorán běloprsý?, foto: Z. Tunka
Potom jedeme do Wadi Ash Shuwaymiyyah, nádherného kaňonu, ve kterém nás překvapují kempující ženy s koupajícími se dětmi. Běžným ptačím druhem je bělořit arabský (Arabian Wheatear). Dále pozorujeme koroptve arabské (Sand Partridge), špačky Tristamovy, skřivany pouštní, bulbuly arabské, břehule světlehnědé a samici strdimila lesklého (Shining Sunbird). Nakonec zastavujeme na krásném místě (OLLE, 17.918224, 55.479199), kde bychom mohli slyšet puštíka pouštního (Desert Owl). Čekáme do setmění, nějaká sova se párkrát ozve, ale nedaří se nám ji určit, a tak jdeme spát.
Wadi Ash Shuwaymiyyah, foto: Z. Tunka
čtvrtek 2. 1.
Ráno jedeme zpátky přes Wadi Ash Shuwaymiyyah a pozorujeme stejné druhy jako předešlý den (bělořit arabský, koroptev arabská, špaček Tristramův).
Špaček Tristramův, foto: M. Šindel
Bělořit arabský, foto: Z. Tunka
Naší další zastávkou je Khor Sanq (17.597782, 55.250985), místo kde před třemi dny při náhodné zastávce našli manželé Ebrovi kukačku černobílou. My ji nenacházíme, ale radost nám dělají krásně vybarvení strdimilové lesklí (Shining Sunbird), skřivani pouštní a skalníčci černoocasí. Kluci pozorují i dva strnady pruhované.
Strdimil lesklý, foto: M. Šindel
Pak uháníme přes Mirbat, ve kterém u hlavní cesty postávají čápi simbilové (Abdim's Stork), až do Wadi Darbat (BgO 10.8). Jedeme na parkoviště na konci asfaltky (17.105008, 54.452727), poté jdeme zpátky lesíkem mezi řekou a cestou a doslova sbíráme nové nebo zajímavé druhy – strnad skalní (Cinnamon-breasted Bunting), kruhoočko etiopské (Abyssinian White-eye), snovač žluví (Rüppell's Weaver, v prostém šatu, na stromech stará hnízda), lejskovec nádherný (African Paradise Flycatcher, 2M, 3F), stříbrozobka zpěvná (African Silverbill), linduška rudokrká, konipas bílý ssp. leucopsis (Amur Wagtail), krkavec krátkoocasý (Fan-tailed Raven).
Čáp simbil, foto: M. Šerek
Kruhoočko etiopské, foto: Z. Tunka
Lejskovec nádherný, foto: M. Šindel
Přejíždíme k Tawi Atayr (BgO 10.9 17.114097, 54.558049) na zdejší speciality – zvonohlíka jemenského a propast. Zkoušíme prohledat kamenné zídky nad parkovištěm, kde by se zvonohlíci měli zdržovat, ale nevidíme je, a tak slézáme do propasti. Nad hlavami létají břehule světlehnědé a křičí špačci Tristamovi, takže to není vůbec tichý sestup. Martin se dostane nejníže a vyplaší téměř na dně holuba skalního. Ve vyšších částech propasti a v okolí pozorujeme další lejskovce nádherné (African Paradise Flycatcher), krohoočka etiopská (Abyssinian White-eye), snovače žluví a navíc i strdimily palestinské (Palestine Sunbird).
Strdimil palestinský, foto: Z. Tunka
V restauraci při vjezdu do Wadi Darbat si kluci dávají poprvé a naposled velbloudí maso (já zůstávám věrný kuřeti) a jedeme do Wadi Darbat za tmy na sovy. Výreček africký (Arabian Scops Owl) je překvapivě hojný (více než 10 ex.) a jednoho ve svitu baterky díky Martinovi fotíme. Horší je to s výrem africkým (Spotted Eagle-Owl). Nakonec jednoho slyšíme za řekou a druhý se začne ozývat, když stavíme stany u parkoviště. Během teplé noci se k sovám přidává vytí vlků.
Výreček africký, foto: Z. Tunka
pátek 3. 1.
Ráno nejprve zase zajíždíme k Tawi Atayr. Zvonohlíky ani napodruhé nenacházíme, ale přidáváme další zajímavé druhy. Hned na prvním stromě u parkoviště je pět holubů sahelských (Bruce's Green-pigeon), kteří překvapivě dobře splývají s listy stromu. Nejhojnější jsou strnadi skalní, v okolí parkoviště jsou hrdličky kapské (Namaqua Dove) a ojedinělá linduška dlouhozobá (Long-billed Pipit). Okolo malinkého vodotrysku z prasklé hadice (17.114197, 54.556677) se pohybují další strnadi skalní (Cinnamon-breasted Bunting), stříbrozobky zpěvné (African Silverbill), snovači žluví a hlavně jeden skřivan zpěvný (Singing Bush Lark).
Strnad skalní, foto: M. Šindel
Skřivan zpěvný, foto: M. Šindel
Holub sahelský, foto: Z. Tunka
Linduška dlouhozobá, foto: Z. Tunka
Pak jedeme na vyhlídku Jabal Samhan (17.111574, 54.711058) za orlem damaním. Cestou k ní pozorujeme dvě skupinky orebic černohlavých (Arabian Partridge). Bohužel u vyhlídky se od moře valí mlha, která zaplňuje skály pod námi a končí přesně na hraně skalního masívu. Na keři vidím jednoho vrabce plavého (Pale Rockfinch) v hejnu vrabců domácích, dělám dokumentační fotku a než kluci docházejí, vrabci odlétají. Fotíme tedy alespoň bělořity arabské (Arabian Wheatear).
Orebice černohlavá, foto: M. Šerek
Snídáme a jedeme na Khawr Taqah (BgO 10.6, DEV 10F, s17.039078, 54.374951). Jedná se o bývalý rekreační areál. Dnes jsou to hlavně rákosem zarůstající nádrže. Hledáme tu neúspěšně ostnáky bažantí. Pozorujeme například vlhy proměnlivé, ťuhýka středoasijského, volavky vlasaté a červené a procházející indičtí dělníci mě žádají o společné selfi.
Jan Ebr mně píše, že ostnáky a kachničky obojkové viděli na East Khawr (BgO 10.2, DEV 10B 17.016876, 54.176247), tak nasedáme a přejíždíme tam. A lokalita je to úžasná. Objíždíme ji postupně od západu celou. V dálce uprostřed nádrže skutečně vidíme jednoho ostnáka bažantího (Pheasant-tailed Jacana) a skupinku kachniček obojkových (Cotton Pygmy Goose). Jsou zde i rybáci bělokřídlí v pro nás neznámém zimním šatu. Z rybáků také pozorujeme rybáky obecné a rybáka černozobého. Hojní jsou plameňáci růžoví a z bahňáků pozorujeme lyskonoha úzkozobého (Red-necked Phalarope), keptušku běloocasou (White-tailed Lapwing), kulíky bledé, kulíky mořské, jespáky obecné, křivozobé, malé, šedé, bojovné, vodouše tmavé a štíhlé, pisily čáponohé, břehouše rudé, ústřičníka a bekasiny otavní.
Pak jedeme do blízkého Archeologického parku v Salalahu (DEV 10 A, 17.009928, 54.137446) za dytíky skvrnitými (Spotted Thick-knee), které vidíme přes plot již z cesty, jak odpočívají ve stínu pod keři. Platíme vstupné a jdeme se za nimi podívat. Dytíků je překvapivě hodně (cca 15 ex.) a nechávají nás udělat krásné fotky.
Dýtík skvrnitý, foto: M. Šindel
Martin a dýtík, foto: M. Šindel
Vracíme se zpátky na vyhlídku Jabal Samhan. Mlha se rozpustila, já s Michalem zůstáváme na vyhlídce a Martin se Zdeňkem se vydávají výše a dále na hranu skalního útesu. Výhledy jsou impozantní. Hojní jsou krkavci krátkoocasí (Fan-tailed Raven) a špačci Tristramoví. Kolem stěny útesu dvakrát proletí lovící sokol šahin a orel nejmenší. Už nám zbývá jen půl hodiny světla, když Michal vidí dva dravce, jednoho orla nejmenšího (Booted Eagle) a jednoho orla damaního (Verreaux's Eagle). Já jej stihnu pozorovat jen velmi krátce a v poloze, ve které bych jej nedokázal určit, pak mi mizí za skálou. Martin se Zdeňkem jej o chvíli později také pozorují, navíc trochu lépe, takže dělají i dokumentační fotku. Pak již s posledními paprsky kolem nás prolétá samec včelojeda chocholatého (Crested Honey Buzzard). Spíme v Ayn Hamran v místě s vybetonovanými kanálky s tekoucí vodou.
Jabal Samhan, foto: M. Šerek
Orel nejmenší, krkavec krátkoprstý, foto: Z. Tunka
sobota 4. 1.
Ráno se všichni v různé míře umyjeme v tekoucí sladké vodě. Sedáme do auta a projíždíme kolem tabule, kterou jsme v noci při příjezdu neviděli. Varuje před koupáním kvůli parazitické nemoci zvané bilharzióza. V době kdy píši tento report, by se již tato choroba měla projevit, což se naštěstí u žádného z nás nestalo.
Pak jedeme na místo bývalého napajedla velbloudů (Ayn Tobruk, DEV 10E-A, 17.089964, 54.333472) za stehlíkovci dlaskovitými. V DEV reportu jsou tři místa (10D, 10E-A, 10E-B) s možností vidět stehlíkovce a toto napajedlo jsem měl v záloze jako poslední. Před pár dny je tam viděli Ebrovi, a tak tam jedeme nejdříve. Je tu plastová trubka, ze které kape voda, a malá kaluž vody. Sedíme v autě a čekáme, co se po ránu přiletí napít. Nejdříve si přicházejí pro vodu řidiči nákladních aut a bagrů. Jsme totiž uprostřed nějakého staveniště. V Česku by nás z takového místa určitě vyhnali, tady nás zdraví a vůbec jim nevadíme, ani když jim stojíme v cestě. Akrobacii okolo hadice provádějí snovači žluví, na zemi pijí strnadi skalní, špačci Tristramovi, hrdličky senegalské a zahradní a nakonec krátce i jeden stehlíkovec dlaskovitý (Arabian Golden-Winged Grosbeak).
Stehlíkovec dlaskovitý, foto: M. Šindel
Snovač žluví, foto: M. Šindel
Pak jedeme podruhé na naši oblíbenou lokalitu East Khawr. Oproti včerejšku pozorujeme tři mladé včelojedy chocholaté (Crested Honey Buzzard), volavku prostřední (Intermediate Egret) a bekasinu sibiřskou (Pin-tailed Snipe), kterou jsme určili z letovek. Je zde také více kachniček obojkových (Cotton Pygmy Goose, 9 ex.) a keptušek běloocasých (White-tailed Lapwing) (4 ex.).
Bekasina sibiřská, foto: M. Šindel
Volavka prostřední, foto: Z. Tunka
Orel volavý, foto: Z. Tunka
Po vykoupání se v moři jedeme ke smetišti u Raysut (DEV 11A) na zimující orly. Ještě na podzim roku 2018 jich tu byly stovky. Teď tu vidíme jen několik osamocených orlů stepních a volavých, skládka je zahrnutá a jak zjišťujeme na vrátnici, nová skládka je někde u Thamarit, hodinu cesty daleko. Pokud bychom ji chtěli navštívit, musíme si zde vyřídit povolení, ale dnes v sobotu to nejde.
Jedeme tedy k majáku v Raysut (16.931026, 54.007015, BgO 10.14) na seewatching. Ten ale za moc nestojí, hojné tu jsou jen vrány domácí (House Crow) a holubi skalní.
Orel královský, vrána domácí, foto: Z. Tunka
A tak vyrážíme na cestu do oázy Mudayy. Opouštíme Salalah a stoupáme přes hory do pouště. Cestou pozorujeme další orly stepní a královské a hledáme neúspěšně novou skládku. Zkouším se ptát různých lidí v okolí čerpací stanice v Thamarit a jeden směnárník nám velmi pomáhá. Necháváme skládku na zítra, večeříme a jedeme dál. Do seznamu zajímavých druhů výletu přidáváme skřivany obojkové (Black-crowned Sparrow-Lark) a dudkovité (Greater Hoopoe-Lark). Do Mudayy (DEV 12 A, 17.476878, 53.352731) přijíždíme za tmy a stany stavíme u skluzavek na dětském hřišti pár kroků od místa, kde bychom měli ráno vidět hedvábníky.
Foto: M. Šerek
neděle 5. 1.
Vstáváme a důkladně prohlížíme keř za popelnicí, kde Ebrovi viděli ráno rovnou šest hedvábníků. Dnes tu zatím nejsou, a tak z výšiny nad nádrží prohlížíme palmy. Nocuje zde hodně hrdliček, některé se i ozývají, ale všechny jako hrdlička domácí. Hrdličku chechtavou neslyšíme. Čekání na hedvábníky příjemně vyplňují strdimilové nilští (Nile Valley Sunbird) (cca 10 ex.), včetně plně vybarvených samců. Pozorujeme také např. lejskovce nádherné, skalníčky černoocasé, kruhoočka etiopská a bulbuly arabské. Vysoko na nebi pak přelétá téměř šedesát stepokurů hnědobřichých (Chesnut-bellied Sangrouse). Přijíždí anglický birder a říká Martinovi, že viděl hedvábníka na palmě dole ve vesnici. Martin s ním odjíždí a v tu chvíli přilétá jeden hedvábník šedý (Grey hypocolius) na keř, kde jsme ráno začínali. Martin, kterého voláme zpět, si jej ještě stačí prohlédnout. Pak přilétá menší hejno (cca 15) stepokurů hnědobřichých a sedají si do blízké pouště. Je dost možné, že se se přiletěli napít, ale naše přítomnost je vyplašila. Opouštíme tedy oázu, zastavujeme se ještě ve vesnici (17.482838, 53.347599), kde na palmě krátce ještě pozorujeme dalšího hedvábníka (Grey hypocolius).
Strdimil nilský, foto: Z. Tunka
Hedvábník šedý, foto: M. Šindel
Pak jedeme zpátky, směr Salalah, kde jsme ještě nevzdali pátrání po zvonohlíku jemenském a orlu damaním. Cestou ještě před Thamarit (17.408286, 54.078308) si všímáme velkého hejna stepokurů hnědobřichých (Chesnut-bellied Sangrouse, cca 400 ex.), shlukujícího se kolem nějakých hadic a v blízkém okolí. Nacházíme i pár stepokurů korunkatých (Crowned Sandgrouse).
Projíždíme Thamarit, odbočujeme na jih a pak sjíždíme z hlavní cesty k nové skládce (17.408286, 54.078308). Nejprve ji zkoumáme přes plot z její západní strany. Orlů jsou tu stovky. Dominují orli stepní (Steppe Eagle). Pozorujeme i orly královské (Eastern Imperial Eagle), volavé (Greater Spotted Eagle) a dva luňáky hnědé. Na vrátnici pak zkoušíme, jestli nás nepustí dovnitř. Vrátný volá anglicky mluvící posilu, která se nás ptá, jestli máme povolení (nemáme) a odkud jsme (Czechoslovakia). Pán odchází a po pěti minutách se vrací, dává nám reflexní vesty a pouští nás i s autem dovnitř. To co jsem v Ománu dokázal vyřídit za pět minut, jsem v Česku nebyl schopen vyřídit vůbec. Zkoušel jsem se před pár lety dostat na skládku v Ostravě-Hrušově, abych mohl fotit racky. Bylo mně to jednorázově umožněno, ale pouze s doprovodem a bez foťáku. Na ománské skládce byl ale takový smrad a tak velké množství prachu, že jsme ji jen projeli, párkrát vystoupili a mazali odtud pryč.
Orel stepní, foto: M. Šindel
Foto: M. Šerek
Projíždíme Salalah míříme na západ k Al Mughsayl (BgO 10.15). Na moři (16.884849, 53.805392) pozorujeme stovky v příboji lovících kormoránů arabských (Socotra Cormorant). Jsou zde také desítky rybáků chocholatých a tisíce racků arabských. Prohlížíme si monzunem zničený most přes kdysi skvělou ptačí lokalitu (Khawr Al Mughsayl) a pozorujeme nad mořem lovící tereje žlutonohé (Brown Booby) (16.879143, 53.776012). Pak již jedeme do blízkého Wadi Ashawq. Jedeme co nejdále, kam si s autem troufáme, a pak již pěšky jdeme na místo (16.924325, 53.734049), kde Ebrovi slyšeli puštíka pouštního (Desert Owl). Pozorujeme orebice černohlavé (Arabian Partridge) a zpívající bělořity arabské a pak, za šera, se puštík spontánně čtyřikrát ozve. Zkoušíme pouštět hlas, ale vůbec neodpovídá. Pak jedeme nocovat na naše známé parkoviště Wadi Darbat, abychom ráno byli blíže lokalitám se zvonohlíky jemenskými a orly damaními.
pondělí 6. 1.
Ráno vyrážíme potřetí k Tawi Atayr. Cestou vidíme orebice černohlavé (Arabian Partridge). Na stejném stromě (17.114269, 54.557991) u parkoviště jsou jako minule holubi sahelští (Bruce's Green-pigeon). Zvonohlíky jemenské (Yemen Serin, cca 20 ex.) konečně nacházíme překvapivě rychle a snadno v blízkosti budov u parkoviště, kde sbírají semínka ze země.
Zvonohlík jemenský, foto: M. Šindel
Foto: Z. Tunka
Pak jedeme znovu k Jabal Samhan, je zde ale opět ona zvláštní situace. Všude jasno, jen hustá mlha v údolí až po hranu útesu. Kromě Michala si myslíme, že je zbytečné tu zůstávat, a tak bez něj odjíždíme k Mirbatu.
Jabal Samhan, foto: Z. Tunka
Cestou vidíme například další orebice černohlavé a ťuhýka středoasijského. V Mirbatu je šest čápů simbilů (Abdim's Stork). Pak pokračujeme k Ras Janjari (BgO 10.11), kde si slibujeme zajímavý seewatching. Ten se ale nekoná, když nepočítám jeden skok kosatky černé. A tak se raději koupeme v moři, a pak se vracíme zpátky pro Michala. Blízko Tawi Atayr vidíme hejno supů. Nejsou to ale vysnění supi královští, ale téměř dvacet supů bělohlavých (Griffon Vulture) a jeden sup hnědý (Cinereous Vulture). U vyhlídky Jabal Samhan vyzvedáváme od prudkého slunce spáleného Michala, který pro mlhu v údolí orly stejně neviděl, a jedeme už po několikáté okolo Tawi Atayr, nad kterým právě krouží orel jestřábí (Bonelli's Eagle). Po večeři v Salalahu jedeme k Thamaritu. Zastavujeme krátce u skládky, a pak téměř až do půlnoci uháníme na východ pouští směr Muscat. Udivuje nás měsíc, který svítí přesně v nadhlavníku.
úterý 7. 1.
Brzy ráno vstáváme a pokračujeme v občasných poryvech silného větru na východ.
Foto: M. Šerek
Dojíždíme znovu do Al Hajar Mountains. Projíždíme Birkat Al Mawz, zatavujeme ve Wadi Al Muaydin (22.951669, 57.666582) a po chvíli slyšíme a vidíme budníčka malinkého (Plain Leaf Warbler), který dokonce reaguje na nahrávku. Dále pozorujeme bělořita perského (Persian Wheatear) a několik strdimilů nachových (Purple Sunbird).
Bělořit perský, foto: M. Šindel
Budníček malinký, foto: M. Šindel
Vyjíždíme na Sayq Plateau, u letiště odbočujeme na vyhlídku Jebel Al Akhdhar (23.069155, 57.655957), ze které pozorujeme lovící dvojici orlů jestřábích (Bonelli's Eagle) a dalšího budníčka malinkého (Plain Leaf Warbler). Pokračujeme přes náhorní plošinu se dvěma supy mrchožravými k Wadi Bani Habib. Stejně jako při první návštěvě zde z tažných druhů nacházíme jen budníčky menší ssp. tristis. Sjíždíme tedy zpátky dolů a konečně v ubývajícím světle vidíme v dálce dva supy královské (Lappet-faced Vulture).
Před cestou na letiště v Muscatu ještě zastavujeme u myčky, kde nám za 120 Kč perfektně umyjí auto zvenku i zevnitř, zatímco my si dáváme večeři. Odevzdáváme bez problémů auto (najeto 4 240 km, vše odřídil Martin), převlékáme se do čistého, myjeme se na záchodě pro invalidy a jdeme spát.
středa 8. 1.
Brzy ráno nám letí letadlo do Doha, kde se z všudypřítomných televizí dozvídáme o iránském útoku na americké základny v Iráku a o havárii letadla v Iránu. Náš let odlétá podle plánu a kluci na obrazovkách sledují, jak přelétáme nad Irákem, zatímco já spím. V Praze, kde přistáváme po poledni, je sychravo a nevlídno.
Přivážím si nejen nové druhy a zážitky z krásné země. Bohužel si vezu i další potvrzení svého názoru o katastrofálním stavu naší krajiny, svobody pohybu v ní a způsobu její ochrany. Naše, na rozdíl od mnoha navštívených zemí, jen umělá krajina bez přirozených biotopů je protkána všemožnými zákazy, které nemusí respektovat ti, kdo přírodu některou svou činností poškozují (rybáři, lesníci, zemědělci, myslivci), ale musí je, za přihlížení orgánů ochrany přírody, respektovat ti, kteří se v ní chtějí jen svobodně projít nebo projet.