O našich zážitcích ze života v Polsku jsem tu psal už před třemi lety. Od té doby se náš zdejší seznam ptáků utěšeně rozrostl a zvýšila se i naše úroveň průniku do místní birdwatcherské komunity. Je tedy nejvyšší čas na malou aktualizaci!
Nejdřív trocha statistiky (založená na mém seznamu, protože některé druhy Ivana neviděla): v ČR jsem pozoroval 254 druhů, v Polsku 249, sjednocení těchto množin má 292 druhů – je tedy 38 druhů, které jsem viděl jenom v Polsku a 43 jenom v ČR. Z toho na první pohled ČR vychází vlastně líp, ale to je dáno do velké částí tím, že jsem se nikdy nesnažil soutěžit v polském seznamu a tudíž v Polsku vyrazím twitchowat obvykle jenom za druhem, který nemám ve WP. Řada druhů, které jsou v ČR poměrně snadné se v Polsku navíc vyskytuje běžně jenom na jihu, kde jsme nikdy moc nebyli, protože ze všech ostatních hledisek je severní Polsko zajímavější.
Které druhy jsem tedy pozoroval v Polsku a ne v ČR? Dvanáct z nich zde hnízdí: slavík tmavý je ve východní polovině země úplně všude, konipas citrónový, chřástal kropenatý a rákosník ostřicový mají specifické lokality, ale alespoň slyšet je není obtížné a bekasina větší a puštík bradatý jsou už o něco větší výzva. Rybáky malého a severního a racky stříbřitého a mořského lze docela snadno vidět na pobřeží, sovu pálenou je možná snazší pozorovat v ČR, ale na Biebrzi je na ní vyhlášená lokalita a o chřástala malého jsme prostě zakopli, byť na známé lokalitě v NP Polesie. Tři druhy jsou celkem běžné v zimě (a stejně tak jsou pozorovatelné i v CŘ): čečetka zimní, konopka žlutozobá a turpan černý; na sedm jsme narazili víceméně náhodou, nebo při seawatchingu – sem patří berneška tmavá, chaluha pomořanská a příživná, morčák prostřední, racek tříprstý, poštolka rudonohá a káně bělochvostá. Z tohoto seznamu jsme jenom puštíka bradatého, chaluha pomořanskou, bekasinu větší, rákosníka ostřicového a chřástala kropenatého nepozorovali nikde jinde ve WP.
Zbylých 16 druhů jsou rarity. Skřivánka krátkoprstého a luňce šedého jsme už ve WP měli, ale byli vysloveně po ruce během našeho posledního pobytu na Helu, a tak jsme se na ně zašli podívat. Čečetku bělavou, kajku královskou, keptušku stepní i chaluhu velkou jsme v době jejich pozorování twitchovali do WP listu, ale později jsme je viděli jinde. Zbylých 10 – kulík kaspický, racek americký, racek kamčatský, ouhorlík černokřidlý, rákosník pokřovní, sovice krahujová, turpan americký, turpan bělokřídlý, vodouš žlutonohý a od této soboty také špaček růžový – jsou druhy, které bych na WP seznamu bez twitche v Polsku neměl. Kromě rákosníka pokřovního, se kterými se letos na Helu roztrhl pytel, jsme všechny druhy viděli jenom jednou.
Celkem mi tedy Polsko přineslo 15 druhů do WP seznamu, které nemám odnikud jinud (Ivaně o něco míň, protože se jí na všechny twitche nechtělo), zatímco z ČR mám takových jenom 6 (jespáka skvrnitého, lyskonoha ploskozobého, puštíka bělavého, západní druh bělořita okrového po nedávném splitu – a teď se podržte, lejska bělokrkého a čečetku tmavou). Pro úplnost dodávám, že je právě jeden druh, který jsem ve WP viděl v ČR i v Polsku, ale nikde jinde, a to slučka malá.
Jaké další druhy, které jsou v ČR vzácné, byste mohli v Polsku vidět (nabídku těch běžnějších z minulého vydání už opakovat nebudu)? Při přípravě textu jsem s překvapením zjistil, že na pobřeží se dost běžně vyskytuje linduška skalní, což mě doteď vlastně nějak nenapadlo, kromě ní je tam poměrně častá kajka mořská a v zimě hoholka lední (obě ale v ČR máme). V SV Polsku se vyskytuje orel volavý, na JV lokálně a asi dost vzácně orlík krátkoprstý. V zimě se objevují občasné záznamy strnada severního a skřivana ouškatého – oba jsme ale hledali docela intenzivně a neúspěšně (ale jenom dokud jsme je neviděli v Laponsku); v poslední době přibývá záznamů racka velkého, na podzim k pobřeží občas zavítá racek Sabinův. Častější jsou v Polsku na tahu také vzácnější některé druhy bahňáků, které lze potkat i v ČR, jako je vodouš malý, lyskonoh úzkozobý nebo jespáček ploskozobý - těch posledně jmenovaných bylo například letos na jaře v rezervaci Beka najednou přes dvacet!
Za ty čtyři roky (od 1. 7. 2016) se tu taky objevil úctyhodný seznam rarit, na nichž jsme buď nebyli z nedostatku času, možnosti, nebo WP relevance pro nás, nebo nebyli úspěšní – vybírám ty, které clanga.com zařadila jako „mega“, ale u těch, kde nevím, nekontroluji, zda byly přijaté FK: strnad černohlavý, sedmihlásek malý, čírka karolínská, racek Audouinův, bramborníček sibiřský, rákosník tamaryškový, racek Delawarský (stejný jedinec se tu objevuje nepravidelně už roky), bělořit pouštní, rorýs šedohnědý, slukovec dlouhozobý, sedmihlásek šedý, racek tenkozobý, rákosník plavý, hvízdák americký, buřňáček malý, budníček altajský, pisík americký, modruška tajgová, buřňák severní, linduška mongolská, jespák tundrový, kulík hnědokřídlý, orlosup bradatý, budníček iberský, sedmihlásek švitořivý, budníček horský, drop malý, pěnice vousatá, polák proužkozobý, čejka trnitá, kulík pacifický, rorýs velký, racek atlantický, hrdlička východní, buřňák temný, pěvuška horská, budníček tlustozobý, jeřáb panenský, pelikán kadeřavý, kulík větší – 16 z nich (a výše zmíněný racek Sabinův) mi chybí ve WP, takže kdybych se byl pořádně snažil, mohl jsem svoje úspěchy z Polska zdvojnásobit!
Specifickým aspektem birdingu v Polsku je koncentrace rarit na pobřeží Baltu, obzvlášť na poloostrově Hel a do menší míry na přilehlé Viselské kose. Tato skutečnost je natolik známá, že se v nadějných obdobích do oblasti sjíždí velké množství pozorovatelů – a tím ještě víc roste šance na nalezení nějaké rarity. Letos během jarního „týdne rarit“, zvoleného na první týden v červnu, kdy je koncentrace rarit statisticky nejvyšší, prý bylo na Helu minimálně deset skupin pozorovatelů a my jsme byli jedna z nich. Nejde o žádnou oficiální akci, ale o spontánní koncentraci birdwatcherů; v dnešní době jí ovšem výrazně napomáhají sociální média – my jsme se o ní dozvěděli z Facebooku Pawla Malczyka, gurua polského birdingu, který mimo jiné také „provozuje informační SMS službu o raritách“ (tedy rozesílá zájemcům hromadné SMSky ze svého telefonu, obvykle do několika minut od objevu). Polská birderská komunita byla vždy přátelská, ale právě rozmach Facebooku mezi birdery významně zjednodušil komunikaci i nám, kdo nemluvíme moc Polsky. Po příjezdu na Hel jsme byli promptně zařazeni do Messengerové skupiny, a tak nám neunikly žádné novinky, ač jsme bydleli stranou od většiny ostatních skupin. K podobným nahromaděním talentu dochází také na podzim, a to obzvlášť pokud se objeví vhodné vzorce počasí pro rarity z východu, nebo pro seawatching.
