Poloostrov Hel, tenká kosa oddělující Puckou zátoku od Baltu severně od Gdaňsku, je srdcem polského birdingu. Díky svojí unikátní poloze přitahuje během jarního i podzimního tahu někdy až neuvěřitelné rarity. To na něj ve stejnou dobu přitahuje desítky birderů z celého Polska, což zas jenom dále zvyšuje šanci, že rarity neprojdou poloostrovem nepozorovány. V tomto článku najdete praktické informace o tom, kdy a jak se na Hel vydat a popis jednotlivých lokalit na poloostrově a v jeho okolí.
Pro obyvatele ČR, hlavně tedy Ostravska a okolí, patří Hel k nejsnáze dostupným "migračním hotspotům" - z Prahy už je to teda blíž na Helgoland, ale Hel je stále atraktivní destinací, díky snadnému přístupu, pestrosti lokalit a relativně nízkým cenám. Díky tomu jsou zde již některé poměrně exoticky znějící druhy takřka běžné - na jaře bývá podél kosy řada zpívajících rákosníků pokřovních, poměrně často se vyskytuje také "sibiřský" budníček menší ssp. tristis, na podzim se pravidelně ukazují budníčci pruhohlaví, třeba vloni bylo ale také pozorování hned několik budníčků temných a zlatohlavých; k dalším možným návštěvníkům pak patří třeba severští strnadi - malinký, severní, ouškatý i rolní. Zajímavé pozadí k těm vzácnějším druhům na Helu navíc nabízí řada ptáků, kteří v ČR nejsou rozhodně běžní. Na moři denně uvidíte racky mořské a rybáky severní, možná o něco méně často kajky mořské a morčáky prostřední - a budete-li mít více štastí a trpělivosti než my, možná i některé alkovité. Na souši jsou k nalezení běžné polské druhy, jako je hýl rudý a slavík tmavý, na jaře jsou častí budníčci zelení a lejskové malí, ve velkém protahují včelojedi, zatímco na podzim lze snadno pozorovat konopky žlutozobé, jikavce, čečetky ... Pro celkovou přehlídku toho, co za rarity se v posledních letech na Helu vyskytlo, stačí navštívit archiv pozorování na clanga.com a ve stránce vyhledat klíčová slova "Hel," (čárka vás ochrání před shodou se "Shelduck"), Jastarnia, Kuznica ... a tiše žasnout třeba nad loňským jarním nálezem strnada olivého (u kterého jsem mohl být, kdybych se včas vykopal z domu).
Hlavními událostmi roku na Helu jsou "Weekendy rzadkości", které se obvykle konají začátkem června v polovině řijna (nejbližší bude 15.-17.10.2021), kdy se zde schází nejvíce birderů (z nichž hodně tam zůstává celý týden). Do této neformální akce se lze zapojit prostě tím, že přijedete - když se pak dáte na místě do řeči s někým s dalekohledem, nejspíš rychle proniknete i do messengerových skupin distribuujícíh aktuální rarity a získáte i další kontakty (které vám usnadní zjistit temríny dalších akcí), protože polští birdeři jsou až neuvěřitelně přátelští. Návštěva oblasti má ale samozřejmě smysl i jindy. Hlavně podzimní tah je rozložen do dlouhého období - a zatímco třeba na budníčky pruhohlavé je asi hlavní sezóna dřív, vhodná chvíle pro seawatching (s vyhlídkou na tereje, racky tříprsté, chaluhy pomořanské a dokonce i buřňáky temné) může nastat během října takřka kdykoliv, v závislosti na bouřích v Baltu. V zimě lze pak podél pobřeží a v přístavech najít velké množství hoholek a turpanů, včetně rarit, jako je turpan americký.
Přehledová mapka ukazuje nejznáměnjší lokality na Helu v a okolí (s polskými názvi pro snažší identifikaci zpráv o pozorování). Kromě míst na samotném poloostrově, kterým se bude věnovat dál, jsou na ní vyznačeny i dvě lokality mimo něj. Jastrzębia Góra je nejsevernější výběžek Polska a v jejím okolí (54.835443, 18.290147) jsou vhodná místa pro sewatching při SZ větru, kdy je samotný Hel v závětří. Rezerwat Beka u Rewy sice není tak bohatý na rarity, jako Hel, ale je to skutečně impozantní mokřadní rezervace - konkrétní situace je silně závislá na stavu vody, ale na jaře 2020 jsme tu pozorovali hejna lyskonohů úskozobých a jespáčků ploskozobých, běžná jsou i obrovská hejna severských kachen (hlavně hvízdáků), hus (včetně bernešek bělolících a velkých) a jeřábů; v rákosí žijí sýkoříce, hnízdí tu konipasi citrónoví, vodouši rudonozí atd... Jen pozor, na jaře a v létě je uzavřený vstup do části rezervace a pozorovat lze jenom z hrází na jejím okraji.
Seawatching u Jastrzębie Góry v řijnu vyžaduje celého člověka (což já nejsem)
Při výběru ubytování je dobré zvážit, které lokality chcete navštěvovat - z městečka Hel na konci poloostrova do Beky je to po silnici 60 km, na poloostrově je navíc omezená rychlost. V létě navíc na celé silnici Reda - Hel bývají nepříjemné zácpy; návštěvou v říjnu se jim snadno vyhnete, dřív nebývaly výrazné ani na jaře, ale v roce 2021 se kvůli omezenému cestování do zahraničí a dobrému počasí vyhrnuli Poláci masově na Hel už v červnu. Za nejvhodnější pro delší pobyt tak většinou považujeme ubytování v Jastarni, která leží strategicky v polovině poloostrova (a přímo mezi několika zajímavými lokalitami) - na konec poloostrova do Helu se odsud obvykle vydáváme brzy ráno, kdy ještě turisté spí. Za zvážení stojí hlavně na jaře i okolí Władysławowa, odkud máte v případě zájmu možnost vyrážet i dále "na pevninu"; naopak v říjnu, kdy se Hel výrazně vylidňuje, dává smysl se ubytovat i přímo v městečku Hel - v tomto období zde také výrazně klesají (jinak poměrně přemrštěné) ceny. Zde je asi vhodné zmínit, že celá oblast kolem ústí Wisły, včetně další krásné úzké kosy známé jako Mierzeja Wiślana, je skvělou birdingovou destinací, ale je potřeba jí, vzhledem k obtížnému překovávání Gdaňsku a Gdynie, za dost oddělenou - jako poněkud extrémní odstrašující příklad nabízím, že právě teď (v páteční letní odpoledne) mi Google nabízí pro dojezd Hel - Krynica Morska odhad 3 a půl hodiny ...
Rezerwat Beka
Až na konec poloostrova jezdí vlak, ale chcete-li twitchovat rarity, je poměrně zásadní přijet autem, protože ptáci často nepočkají. Většina ubytování vám nabídne parkování, ale zvlášť přímo v Helu to není vždycky pravidlem a je dobré to ověřit. V létě (od června do září) se v Helu (městečku) dá - pokud tam nebydlíte - parkovat jenom na placených parkovištích (a u čističky); brzy ráno ale často nikdo peníze nevybírá. V neděli odpoledne a večer bývá i v červnu silnice mezi Władysławowem a Gdynii ucpaná zcela katastrofálně, takže je vhodné naplánovat si odjezd buď ráno nebo až v pondělí.
Při vyšším stavu vody je Beka místy dobrodružná
Nejznámější lokalitou na Helu je Cypel (54.593392, 18.811306) - nejjižnější výběžek poloostrova. Zde brzo ráno narazíte na nejvíc birderů a máte zde šanci na zajímavé mořské ptáky i pěvce. V keřích přímo u cesty kolem mohyly "kopce Kašubů" jsme pozorovali několik budníčků temných, hned za rohem byla na stromě křivka velká a v křoví (námi nepozorovaný) strnad malinký. Na samotné špičce Cyplu sedávají rackové a rybáci, kdysi odsud pocházela hlášení chaluh, ale rozložení písčin se v posledních letech dost změnilo a odpočívajících ptáků ubylo - alespoň se tu pořád občas najde ústřičník. Upravený kamenitý břeh po cestě z městečka je na podzim nejlepší místo na konopky žlutozobé a prý se zde může ukázat i jespák mořský. Cypel je obecně velmi produktivní pro pozorování migrujících a přeletujících ptáků - nad pevninou pěvců, dravců, ale i vlh, nad mořem alkovitých.
Pozorování křivky velké na Cypelu
Severně od Cyplu se táhne dlouhá oblast písečných dun (polsky wydmy) porostlých trávou a několika málo keři, které oddělují pláž od borového lesa. Nejvýraznějším orientačním bodem je tu restaurace u vstupu 66 (54.601201, 18.821817) - duny mezi ní a Cyplem jsou tu nejvíce navštěvované a právě tady jsme viděli mimo jiné strnada severního a skřivánka krátkoprstého - a právě u restaurace jsem kdysi seděl v hustém dešti a lamentoval nad svým selháním při hledání pěvušky horské. Na duny je, striktně vzato, vstup zakázán - birdeři po nich chodí pravidelně a nikomu to nijak obzvlášť nevadí, ale je nezbytné se chovat ohleduplně, především nelézt na duny ze směru od pláže a skrze ploty kolem přístupových cest - mnohem snažší přístup je ze strany od lesa. Prakticky stejný biotop jako kolem vchodu 66 se táhne pořád dál podél východního až severovýchodního pobřeží poloostrova, až k Juratě, ale čím dál od městečka, tím méně je oblast navštěvovaná - jedním z důvodů je i to, že podél silnice Hel-Jurata se téměř nikde nedá zaparkovat a tudíž je celý tento 12 kilometrů dlouhý úsek pláže dost špatně přístupný. Chcete-li si ale najít "vlastní" raritu na Helu, tak právě tady je pro vás k dispozici takřka neomezený prostor.
Čekání na budníčka temného za čističkou v Helu
Přejedete-li za nádražím Hel v koleje směrem na západ, dostanete se do vojenského přístavu. Tady (54.609867, 18.796502) dřív býval výborný výhled na prohlížení přístavu (na jaře 2020 tu byl například racek Audouinův), pak byl celý přístav oplocen, čímž bylo trochu po ptákách - ale dnes už je v plotě zas dost masivní díra. Budete-li po silnici kolem přístavu pokračovat dál, dorazíte až ke spletenci kolejí, mezi nimiž se obvykle dá rozumně zaparkovat a za nimiž se nachází místní čistička odpadních vod. Křoví za čističkou (kolem 54.618567, 18.779596) je až neuvěřitelně produktivní (právě tady byl onen strnad olivový, pravidelně jsou tu rákosníci pokřovní, byl tu i budníček temný, strnad rolní ...), za návštěvu stojí i o něco jižněji umístěné vraky (54.613828, 18.778453). Přijíždíte-li k čističce z Jastarni, lze odbočit už na 54.629694, 18.788052 - cesta lesem je volně přístupná a poměrně sjízdná, ušetříte si průjezd městečkem. V Helu se ovšem mohou vyskytnout rarity prakticky kdekoliv - příkladem budiž letošní sedmihlásek malý pozorovaný v parku u "Domu Morświna" v centru (54.608544, 18.797247).
Dva z nejlepších polských hledačů rarit u vraků
Cestou zpět po poloostrově nejdřív narazíte na noblesní lázeňské městečko Jurata, které je natolik zelené, že přímo na ulici v něm byli k vidění budníček zlatohlavý a budníček menší ssp. tristis. Víc lokalit však nabízí nedaleká Jastarnia. Nejznámější je rozhodně zdejší letiště - travnatá plocha, která láká především na příslib exotických druhů lindušek, případně zimujících severských strnadů - zdá se ale, že její produktivita od dob největší slávy dost poklesla. Letiště také trochu nepředvídatelně někdy je a někdy není v provozu - pokud nevíte, jaká je situace, opět se vyplatí přijít hodně brzo ráno. U letiště je velmi pohodlné parkoviště (54.713280, 18.637552) - v křoví přímo na něm se vyskytnul budníček temný, 100 metrů SZ od něj na kraji kempu zas budníček zlatohlavý, na břehu před kempem zřejmě hnízdí rákosník pokřovní; cestičce mezi těmito dvěma místy říkáme soukromě "králíčkárna" podle masivních počtů králíčků obecných na tahu. Z parkoviště lze navštívit nejen letiště, ale i krásné křoviny mezi letištěm a Puckým zálivem, kde hnízdí třeba pěnice vlašská; asi po kilometru tudy dojdete do rezervace Torfowe kłyle, kde žijí divoká prasata, viditelná někdy třeba z torchu miniaturní vyhlídkové věže (54.705987, 18.649707), a odkud pochází docela dost pozorování budníčků pruhohlavých. Odtud pak lze pokračovat podél pobřeží kolem naprosto fascinující skupiny křivých dubů až k molu v Jastarni; těsně před molem bývají na jarním tahu lelkové. Kus za molem je pak v Jastarni přístav, v němž jsme jednou viděli potápku žlutorohou; poslední významná lokalita je pak zdejší čistička (54.690205, 18.696842, neplést s tou v Helu).
Duby nad Puckou zátokou u Jastarni
Dále směrem k pevnině se kosa ještě zužuje. Na jednom z nejužších míst kolem obce Kuźnica se nachází známá lavička (54.734584, 18.584998) na mírné vyvýšenině u moře, populární lokalita pro pozorování přeletujích dravců, vlh, pustovek a podobně. Na úplném začátku kosy pak leží Wladyslawowo se svým přístavem proslaveným hlavně zimujícími kachnami. Zajímavá je v něm hráz vlnolamu (54.798065, 18.419976) - přímo na ní jsme na podzim 2020 v tenkém pruhu vegetace pozorovali budníčka zlatohlavého.
Pozorování budníčka zlatohlavého ve Wladyslawowu
Pokud se vám příspěvek líbil, poděkujte Michalu Šindelovi, který mě k jeho sepsání dokopal.