ÚVOD
Strnad rákosní (Emberiza schoeniclus) hnízdí na rozlehlém areálu od Portugalska a Velké Británie přes západní, střední, severní, jihovýchodní a východní Evropu, v západní a střední Sibiři a na východ až po Sachalin, Kamčatku a sever Japonska. Na tomto rozsáhlém území vytváří 17 – 19 subspecií. Druh zimuje v severozápadní Africe, ve Středomoří, Íránu, na severu Indie, v Číně, Jižní Koreji a Japonsku. Část populace zimuje i ve střední a západní Evropě. V hnízdní době obývá především rákosové porosty u rybníků, ale běžně i terestrické rákosiny. V době tahu je možné ho pozorovat i na loukách, polích, v zahradách na okraji obcí, ve vrbinách u vod nebo v okolí hnojišť.
Obr. 1: L. Svensson 2012: Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého Východu - strnad rákosní
Strnad tundrový (Emberiza pallasi) hnízdí na Sibiři na východ od Uralu až po Čukotku. Na tomto území vytváří 4 subspecie. Strnadi zimují v Usurijském kraji na východě Ruska, na Korejském poloostrově a na východě Číny až po Taiwan. Mimo pravidelná zimoviště v Asii byl pozorován i v Barmě a Nepálu. Velmi vzácně se tento druh objevuje i v Evropě. Zjištěn byl dosud v Portugalsku, Francii, Velké Británii, Dánsku a Švédsku. V hnízdní době se vyskytuje v tundře podél vodních toků. Na svá severská hnízdiště přilétá jako jeden z posledních až koncem května a začátkem června.
Obr. 2: L. Jonsson 1992: Birds of Europe – strnad tundrový
Strnad rákosní a strnad tundrový jsou dva příbuzné druhy, ale jejich rozlišení není obtížné. Liší se u obou pohlaví a ve všech šatech barvou malých krovek na křídle. Strnad rákosní má „ramena“ rudohnědá a strnad tundrový je má šedá. Proto jeho starší český název zněl strnad šedoramenný.
POZOROVÁNÍ
Dne 28.3.2013 jsme s Jardou Vaňkem navštívili vodní nádrž Rozkoš u České Skalice (NA). Po celý den bylo zataženo a foukal nepříjemný a studený vítr. Asi 200 metrů od kraje dělící hráze jsme pozorovali nezvykle zbarveného světlého strnada, který se na první pohled lišil od zde běžných strnadů rákosních. Proto Jarda V. pořídil několik desítek dokumentačních fotografií pro pozdější determinaci. Totéž se opakovalo následující den 29.3.2013, kdy si strnada všimnul na stejném místě Martin Došlý a rovněž pořídil několik kvalitních záběrů.
Strnad byl velmi krotký, takže nebylo obtížné se k němu přiblížit na 10 – 15 m. Po dělící hrázi se pohyboval krátkými a rychlými skoky připomínající svou frekvencí a rychlostí běžící myš.
URČOVÁNÍ
Od samého počátku nám bylo jasné, že pozorovaný jedinec není strnad rákosní. Díky silnému větru měl překrytý okraj křídla peřím ze spodiny těla, ale na některých fotkách jsou zřetelně vidět šedé malé krovky. Jasně šedé má i úzké pruhy na velkých a ručních krovkách. Nohy má tento jedinec světle žluté. Většina strnadů rákosních má nohy černé, ale někteří ptáci mohou mít nohy i takto světlé. Dalším znakem strnada tundrového jsou široké světlé okraje středních rýdovacích per. Záda jsou u pozorovaného ptáka kontrastně pruhovaná. Kostřec je světle béžovohnědý a skvrnitý. Zobák má tento strnad oproti strnadu rákosnímu menší a u kořene spodní čelisti narůžovělý. Pták působí velmi světlým dojmem.
Obr. 3: Strnad tundrový F v zimním šatě. VN Rozkoš (NA), 28.3.2013. Foto: Jaroslav Vaněk
Na tomto záběru jsou zřetelně vidět šedé malé krovky.
Obr. 4: Strnad tundrový F. VN Rozkoš, 28.3.2013. Foto: Jaroslav Vaněk
Na této fotce jsou zřetelně vidět šedé proužky na velkých a ručních krovkách.
Obr. 5: Strnad tundrový F. VN Rozkoš, 29.3.2013. Foto Martin Došlý
Na tomto obrázku je vidět narůžovělá spodní část zobáku, kontrastně pruhovaná záda, světlé nohy, šedé pruhy na lopatkách a bílý okraj středních rýdovacích per.
Obr. 6: Strnad rákosní F. Žehuňský rybník (KO), 6.8.2013. Foto: Ladislav Jasso
U této samice strnada rákosního je vidět silnější zobák, rudohnědé malé krovky, absence šedých proužků na krovkách a střední rýdovací pera mají rezavohnědé okraje.
Na základě shora uvedených znaků jsme tohoto jedince určili jako strnada tundrového v zimním šatě. Hlášení s podrobným popisem jsme zaslali k posouzení Faunistické komisi České společnosti ornitologické. Členové FK ČSO posoudili pozorování strnada tundrového pod. č.j. 28/2013 a jednomyslně ho neakceptovali pro údajnou záměnu se strnadem rákosním. Proto jsem se obrátil na britského ornitologa Tima E., který zná velmi dobře zimující strnady rákosní a tundrové z Jižní Koreje. Jeho verdikt je jednoznačný – jedná se o samici strnada tundrového v první zimě (má ostrý špičatý zobák jako tundrový s kontrastní narůžovělou spodní čelistí, strnad rákosní vypadá delší a štíhlejší a má na první pohled hrubý zobák bez narůžovělé spodní čelisti). K tomu není co dodat. Strnad z Rozkoše má šedá „ramena“.