Prosinec loňského roku nám uzavřel druhý „celý“ ročník soutěže v počtech druhů zastižených na území České republiky. V okolních zemích běží klání postavená na stejném principu již léta a přinášejí řadu zajímavých informací. Naše CBC je sice ještě v plenkách, ale už teď má potenciál poskytnout základní data takové malé sociologicko-ornitologické studie, kterou bych v následujících řádcích krátce přiblížil.

Vývoj soutěže
Nejprve tedy k nárůstu počtu soutěžících, který jednoznačně koresponduje s rostoucím zájmem o koníček zvaný birdwatching. Nápad vyhlásit Czech BirdList Contest byl realizován na webu dodinart.ic.cz v květnu roku 2008. V základní formě tehdy byla nastíněna pravidla a do konce roku se ve výsledkovém žebříčku objevilo 22 jmen nadšenců pohybujících se převážně na střední Moravě a pocházejících z členů Moravského ornitologického spolku.
V roce následujícím – 2009 – proběhlo první setkání soutěžících ve sklípku na jižní Moravě s následnou exkurzí do terénu. Nedlouho poté vznikla e-mailová konference soutěžících, kterou jsme se ve zkratce označili jako Klub 300. Čilá korespondence týkající se nejen informací o pozorování zajímavých druhů, ale hlavně diskuze nad determinací obtížně určitelných druhů byla a je přínosná každému z nás. Zvláště, když se mezi diskutujícími nacházejí dvě jména členů Faunistické komise ČSO. Na základě pravidel používaných American Birding Association byla jednoznačně stanovena pravidla CBC a na konci roku bylo zaregistrováno 29 soutěžících.
Nenudili jsme se ani v roce 2010. V květnu proběhla exkurze neoficiálního Klubu 300 na Rozkoš a v průběhu roku se podařilo několik výprav, které spolu podnikly menší či větší skupiny birdwatcherů opět pod hlavičkou Klubu. Na podzim se uskutečnilo další setkání v přerovském Ornisu, kde jsme diskutovali jednak nad možností založení oficiální organizace KLUB 300 a pak hlavně nad zaměřením a našimi cíli, byť bychom zůstali jen v podobě volného sdružení, u kterého prozatím zůstalo. Nosným tématem byla ornitologická etika a šíření jejích zásad nejen mezi nové zájemce o pozorování ptactva, ale i mezi jiné zájmové skupiny. Ke konci roku bylo v mapce lokalizace soutěžících již 46 „ modrých bublinek“ rozmístěných téměř po celé ploše ČR. Každá z nich reprezentuje jednoho člena Klubu 300.

Výsledky za rok 2010
Na konci roku 2009 se sice pohybovala většina soutěžících nad hranicí 200 druhů ptáků pozorovaných v ČR, ale s příchodem nových členů se výsledková listina opět více rozvrstvila. Pod touto hranicí je v současnosti 6 jmen. Ve vrcholové partii nad 250 druhy se oproti roku 2009 (8 lidí) nachází nyní 13 soutěžících. Metou v celoevropském kontextu zůstává hranice 300 druhů, které se nejvíce přiblížil Jirka Polčák. Následující tabulka dokumentuje, kdo a o kolik druhů si v průběhu roku „polepšil“. Je patrné, že největší nárůsty se týkají hlavně těch, kteří začínali na nižších počtech. Najdou se ale i tací, kteří nezaháleli a připisovali si nové druhy už k tak bohatým birdlistům. Opět je to dáno mírou nadšení a volného času.

Tab. č. 1: Absolutní a roční nárůst druhů jednotlivých soutěžících

Tabulka, která je ke stažení a prohlédnutí v excelu ukazuje, které druhy přibývaly do birdlistů soutěžících nejčastěji. Tak jako v případě kormorána malého, který se stal fenoménem roku 2009, má i loňský rok svého favorita. Je jím ibis posvátný (Threskiornis aethiopicus). Dlouhodobý výskyt dvou jedinců – jednoho u Lednice a druhého v Ponětovicích – si nechal ujít jen málokterý ze soutěžících. Vzhledem ke spekulacím o možném úniku těchto dvou jedinců ze zajetí teprve uvidíme, jak dlouho nám v birdlistech zůstanou – tedy v započitatelné kategorii A, B nebo C. Na dalším místě jsou hned tři druhy – berneška velká (Branta canadensis), která se vyskytovala v březnu na Tovačovsku, chaluha pomořanská (Stercorarius pomarinus), za dvěma jedinci vyrážely skupiny pozorovatelů po celý listopad na Rozkoš a lednová potáplice lední (Gavia immer) na Slezské Hartě. Tyto druhy si připsalo 11 soutěžících.
I v případě dalších druhů v tomto seznamu se dá říci, že za nimi vyráželi menší skupiny lidí právě díky vzájemné informační provázanosti, kterou jim CBC, potažmo Klub 300 nabízí. Patrný je také fenomén „doplňování druhů“ zkušenějších ornitologů, kteří nechtějí ustrnout a mají zájem se seznámit s novými druhy v novém prostředí. Jde o cílené výlety „nížinných ornitologů“ do hor a naopak. :)

300. druhů
Jak už bylo řečeno, soutěž podobného typu má v celoevropském kontextu bájnou hranici 300. druhů. Té se nejvíce přiblížil Jirka Polčák. V současné době ho od ní dělí jen čtyři druhy. U něj se snoubí výborné determinační schopnosti, mnohaletá praxe v terénu a štěstí být ve správnou dobu na správném místě. Vidět 300 druhů v našich podmínkách možné je a určitě by se našli „pánové ornitologové“, kteří jí dosáhli. Jen jim prostě na počtech nezáleží a naše soutěžení, byť je pojímané jako pro radost, jim může připadat směšné. Jirka by mohl být první, který jí dosáhne z řad Klubu 300. Ornitologii se sice nevěnuje tak intenzivně jako dříve, ale šance tu jsou. Mrkněme se na jeho birdlist. Chybí mu například racek středomořský, vylišený jako druh v podstatě nedávno – jistě ho už viděl. Chybí mu také čečetka tmavá, u níž je situace obdobná. Pak už záleží jen na chtění a štěstí, což může být otázka opravdu jedné sezóny. :)

Celkový počet druhů
Rok 2010 byl z hlediska počtu druhů pozorovaných u nás výborný. Mnozí soutěžících jich v přírodě zaznamenali přes 220. Následující tabulka je sestavena na základě šestadvaceti birdlistů za rok 2010, které jsem od nich obdržel. Když je dám všechny dohromady, tak se dostanu k číslu 286. Tolik druhů bylo zaznamenáno šestadvaceti soutěžícími CBC za rok 2010 na území ČR. Pokud vyškrtnu druhy mimo započitatelné kategorie A, B a C, pak dostanu číslo 281.
Je zřejmé, že potenciál tu je a dosažení magické třístovky opravdu nemusí být otázkou následujících roků, ale možná už jen měsíců. :)

Tab. č. 2: Počty druhů pozorovaných v ČR v roce 2010

Jen přihlášení mohou komentovat