Tento příspěvek jsem původně napsal do facebookové skupiny Czech Birding letos v červnu, někteří z vás jej proto asi už četli. Dodin mě ale ponoukl, že by to mohlo zajímat i další z vás a těm jej přinásím zde v nezměněné podobě.
Birdeři (ve smyslu čárkaři) nemají rádi hybridy, to se obecně ví. Birderské komise totiž hybridy nepovažují za odškrtnutelné ptáky, takže pokud je někde zpozorována například nějaká kachnice, ze které se nakonec vyklube kříženec, musí si jí všichni ze svých seznamů zase škrtnout. Osobně mi to přijde jako krátkozraký přístup. Oč lepší by to bylo, kdyby se hybrid počítal naopak jako dva druhy! Dva druhy v jednom, takový balíček dvou čárek zabalený do jednoho tělíčka! Odměna, bonus! Hybridi jsou totiž většinou výrazně vzácnější, než rodičovské druhy 
Důvod nepočítat si křížence samozřejmě dává určitým způsobem smysl, nepočítání si jen některých kříženců ale smysl nedává. Je to v podstatě spíše takové nevědomé pokrytectví. K tomuto termínu mě dovedla nedávná úvaha nad kříženci slavíků posléze umocněna ještě krásnou a nedávno se objevivší studií o mezidruhovém křížení dvou druhů rorýsů – rorýsa obecného (Apus apus) a rorýsa šedohnědého (Apus pallidus; studie zde). Ta ukázala, že mezidruhové křížení je u tohoto druhu překvapivě běžné. V některých koloniích rorýse šedohnědého se nacházelo až 30 % jedinců, kteří byli nějakým způsobem nakříženi, přestože se nejednalo o smíšené kolonie s rorýsem obecným. Odlišení těchto dvou druhů rorýsů není samo o sobě úplně snadné, odlišení hybridních kříženců na základě vzhledu je ale v podstatě nemožné. Pokud někdo z vás v životě viděl třeba jen jednoho jedince rorýse šedohnědého, je zde poměrně velká šance, že vlastně rorýse šedohnědého neviděl
Takovýto problém s kříženci mě napadl letos ve chvíli, kdy jsem v květnu naprostou náhodou chytil kousek od Mikulova křížence slavíka obecného a tmavého (viz foto, nebo také další na mých stránkách). Vzhledem (v dalekohledu) i zpěvem byl v podstatě k nerozeznání od slavíka obecného. Že se jedná o hybrida jsem zjistil až v ruce. Slavík byl sice o malinký fous tmavší, než další dva slavíci, které jsem na tom samém místě chytil, bez přímého srovnání mi však tento znak přišel pro určení v dalekohledu naprosto irelevantní. Stejně tak vzhled desáté ruční letky, který je zcela typicky na půl cesty mezi slavíkem obecným a tmavým (o tomto konkrétním slavíkovi později v samostatném článku), je pro člověka s dalekohledem jen těžko použitelný. Bez odchytu bych si takového jedince prostě zapsal jako slavíka obecného a pokud by to byl jediný slavík, kterého bych kdy viděl, vlastně bych ho neviděl
Hybridní slavík od Sedlece. To, že byl tochu tmavší, než ostatní slavíci na lokalitě je z této fotky bohužel téměř nepatrné. Podařilo se mi jej i nahrát a jeho přirozený hlasový projev si můžete poslechnout zde.Mezidruhové křížení u slavíků není úplně vzácné a alespoň někteří kříženci slavíků jsou navíc plodní, čili mohou dále ředit (a ředí) genetickou informaci druhého druhu. Pokud se kříženec dále kříží, situace se ještě dále komplikuje. Potomci křížence a čistého druhu (tzv. backcross) potom vypadají jako něco mezi křížencem a rodičovským druhem a většinou už nejsou příliš dobře identifikovatelní a snadno je můžeme určit jako trochu divné čisté druhy. Těžko říct, kolik takových jedinců se může objevit mimo svůj obvyklý areál v hnízdní době a jestli třeba i pravděpodobněji než rodičovský druh. Jako třeba nedávno odchycený slavík tmavý (tedy během hnízdní doby) kousek od mého pracoviště (čímž nijak nezpochybňuji určení tohoto konkrétního případu, jde jen o příklad).
Případů, kdy dva druhy vytváří plodné křížence (potažmo přímo hybridní zónu), alespoň u ptáků zas tolik neznáme a lze říci, že obecně jsou hybridi spíše vzácní a "nechtění". Je ale také zcela zřejmé, že u těch pár druhů, navíc takto podobných, které se běžně kříží, budeme muset na nějaké přísné hodnocení kříženců rezignovat a jedince, který přednostně vykazuje znaky jednoho z rodičovských druhů, za ten rodičovský druh pro "potřeby birdingu" i považovat. Případné odchylky od předepsaného zjevu snadno zameteme pod koberec jako již obligátní vnitrodruhovou variabilitu. Ale stejně, není to pak trochu nefér vůči těm jasným křížencům? No naštěstí mezidruhové křížení asi není v přírodě obecně tak rozšířené. Asi…
P.S.: Všechny odstavce jsem zakončil jako nějaký idiot smajlíkem, ale už to tak nechám.
P.P.S.: Původně se mělo jednat o krátké zamyšlení na téma kříženci a birding, ale vyšel mi z toho takovýhle paskvil. Pardon…