Jarní slunko tahá ven, no co bych se bránila. Už dlouho jsem se chystala na Mutěnické rybníky, tak proč ne dnes.

Začátek byl velkolepý. Někde u sjezdu na Podivín přišla otázka:"A přendala jsi dalekohled do kufru?". To je jako před vchodem do divadla zjistit, že lístky jsou na poličce, u kasy zapomenout PIN a na běžky nechat hůlky ve sklepě. Naštěstí to neznamenalo konec výletu, byli jsme stateční a rozhodli se, že to vše vykoukáme dvouočkama. Jsem totiž dostala na dvouočko kšandy a jak jsme si chtěla popruhy přemotat a vyzkoušet, neměla jsem na nic jiného pomyšlení.

Velkolepý začátek 2. Šli jsme od jihu Třetího Zbrodu. Bezvadně přehledný rybník, ufff, nemusíme fňukat na dalekohledem. Jsou tu bandy hus běločelých, velkých, březňaček, chocholaček, poláků velkých. Nad vší schrumáží svítí na ostrově odpočívající husice liščí. Projíždíme hladinu a objevujeme čírky, kopřivky a ze zatáčky vyplouvá hejno krasavců. Samci zrzohlávek oblékli své nejlepší šaty a září v jarním slunku. Nádhera, je jich kolem 50. 

Na labutě už taky přišla láska a předvádí hadí tance. Motáme se tady dlouho a posbíráme 30 druhů. Při zpáteční cestě jsme přepadli husy, když se pásly na louce. Díky tomu jsme objevili, tři olímcované, pěkná tečka.

Jenže tady naše výprava nekončila, chtěli jsme najít lindušky. Což se nám podařilo. Přicházeli jsme k rybárně od jihu z luk, když jsme zahlédli padajícího bahňáka. Tam musí být vypuštěný rybník, jdem na něj. Při prodírání břehovým šáším vodouše plašíme, ale jen na oko, letěl pro kamarády, abychom viděli, že není sám. Odletem aspoň neodváděl naši pozornost a mohli jsme v klidu projet celý rybník a našli 6 kousků ptáčků. Hurá. Lindušky jsou tu. Nachystali nám príma překvapení. Chtěli jsme obejít rybník, že dáme na hrázi sváču, jenže nás zdržela paní stráčková, co měla pilno se stavěním chalupy. Do toho jsme zabrblali, kde jsou čejky?!? Zvedneme hlavu a za rybníkem jedna přelétala kamsi k severu. Fakt vtipný. Asi byly na rybnících nad cestou. Ještě jsme chtěli konipasa, ten teda nezamachroval, tak je co lovit ;-)

Prostě jsme chvíli nedávali pozor a když jsme se pak pokoušeli o počet lindušek, nemohli jsme se dopočítat. Byly všude, vyšlo nám 29. Senzace.Nadšení jsme se už pak zase otočili k jihu a zpátky.

Měli jsme ještě jeden cíl - pustovky u Újezda. Z mapy jsme si tipli místo, krásný: kopec, staré i mladé sady, vinice, udržované plochy protkané nepokosenými loukami a křovinami. Tady to musí žít, až všichni přiletí! Jenže ten den po poledni - mrtvo. Místo pustovek jsme asi netrefili, nebo už jsou pryč. Ale určitě jsme našli super místo na další výlet.

Den dovršil hřivnáč, co se poflakoval u sjezdu dálnice. A já už se těším na další výpravu.