Může za ně Honzíno. Sedíme u snídaně a Honzík volá:"Mami, letí velký pták s bílou hlavou, asi orel bělohlavý!". Jsem to teda nestihla, ale troufnu si říct, že ten to teda nebyl.
Tipla bych hrdličku, něco většího se u nás najde zřídka, leda ještě hřivnáč...Má se co učit. Nezbývá, než ho vzít ven a orla mu ukázat. Kdo by to byl býval tušil, že dostane ukázkovou hodinu. Škoda, že moc nedával pozor.
Po cestě kolem Výtopy na pozorovatelnu kroužili nad Nesytem 2 mladí králováci a 1 mlaďoch mořskýho, což bylo na úvod do světa orlů dost dobrý, jen byli vysoko. Později přiletěl šikula orlovec. Chňapl rybu a stoupal, jenže mu cestu zkřížili dva královští banditi a nedali pokoj, cháska líná, dokud rybu nepustil. Byli pěkně nízko, hezky pozorovatelný okem, aj mládí si to užilo. O chvíli pozděj se orlovec vrátil a letěl s ještě lepším úlovkem. Tentokrát ho zase stíhal velký racek. Není lehké být šikovný na rybníku nadupaným lemplama...
Celé dopo okolo Nesytu bylo super. Hned pod pozorovatelnou se předváděl krásně modráček a slavíkovka. Odchytové lávky dokonce končí nad vodou. Za řevu rákosníků jsme doťapkali asi k deseti mrtvým kaprům, které žáby používaly jako kameny. Hnus, ale o kousek dál pozobkávala pisila a vůbec byl hezký den, tak nám to ani nevadilo. Jééé.