Úvod, ptáci:
Výlet za ptáky do Turecka jsme plánovali několik let. Byl však oddalován covidem a válkou v Sýrii. Nakonec jsme se rozhodli jet, přestože podle https://liveuamap.com/ Turecko nadále bombardovalo Kurdy na hranicích Sýrie jen 40 km od Bireciku.
Turecko je z pohledu sběrače ptačích druhů západního Palearktu fantastická země. Srtnad šedý, bělořit bělobrvý, koroptev pouštní, argie irácká, vrabec hnědoramenný, ketupa rybí a prinia lepida (Delicate Prinia split od Prinia gracilis - Izrael) jsou druhy, které v rámci WP (nepočítám Irák, Sýrii a raritní zálety) jsou k vidění pouze v Turecku. Dalšími lákadly jsou druhy, které zde lze pozorovat snadněji ve srovnání s Arménií a/nebo Izraelí. Jedná se o velekura kaspického, výrečka plavého, hýla růžovokřídlého, vrabce plavého, hýla černozobého, frankolína obecného, sedmihláska pustinného, skřivánka turkestánského nebo brhlíka tureckého. A v Turecku jsou i zajímavé druhy vyskytující se na Balkáně. Jedná se například o sedmihláska šedého, sedmihláska olivového, sýkoru temnou, bělořita škraboškového a strnada šedokrkého. Celkem jsme pozorovali 183 druhů a z cílových druhů jsme neviděli jen slípku indickou a ketupu rybí. Pozorování zadával 24/7 do ebirdu Tomáš.
https://ebird.org/tripreport/59211
Itinerář:
14. 5. Vídeň – Adana
15. 5. Durnalık, Işıklı
16. 5. Birecik
17. 5. Birecik
18. 5. Nemrut Dağı
19. 5. Nemrut Dağı – Aladağlar
20. 5. Aladağlar
21. 5. Sultansazlığı, Kadıncık Baraj Gölü
22. 5. Uzuncaburç, Göksu delta, Kadıncık Baraj Gölü
23. 5. Çamardı, Aladağlar
24. 5. Tuzla
25. 5. Adana – Vídeň
Účastníci:
Michal Jakubec
Martin Šerek https://klub300.cz/component/birds/profile/183
Tomáš Grim https://klub300.cz/component/birds/profile/102
Michal Šindel https://klub300.cz/component/birds/profile/95
Lidé:
Velmi příjemní a vždy ochotní pomoct. Přestože většina umí pouze turecky, okamžitě vytahují mobily a snaží se domluvit s použitím překladače na Googlu. Návštěvu Turecka bych proto doporučil některým pražským hospodským a všem Maďarům mimo Budapešť. I za tmy a ve městech jsem se cítil bezpečněji než v ostravské tramvaji ve dne. Uprchlické tábory jsme viděli v zemědělské krajině okolo Tuzly. Na tyto plachtové tábory a ženy namačkané na korbách nákladních určitě nezapomenu.
Alkohol:
Alkohol je v Turecku ve srovnání s jinými navštívenými islámskými zeměmi snadno dostupný. Pivo, víno i destiláty se prodávají ve speciálních obchodech, které jsou v každém městečku. Nejsnadněji se poznají podle komínku z přepravek od piva před obchodem. Ceny jsou nepatrně vyšší než u nás.
Ubytování:
Přes Booking jsem zamluvil pouze první noc v Adaně a dvě noci v Taurus Guest House v Çukurbağu. V samotném Turecku pak Booking nefunguje, je tedy dobré hledat ubytování podle mapy na Googlu a ptát se místních. Kromě jedné výjimky jsme měli ubytování v ceně 250–400 kč za osobu.
Zdroje informací:
Gosney: Finding Birds in Turkey – Ankara to Birecik (v textu pod zkratkou GO číslo stránky/číslo odrážky).
Ivana a Jan Ebrovi
Trip report:
14. 5. sobota (Vídeň – Adana)
Brzy ráno se scházíme u Michala J. Přesedáme do jednoho auta a vyrážíme směr Vídeň. V Olomouci se k nám přidává Tomáš. Sobotní ranní cesta je bez problému, a tak v pohodě stíháme letadlo do Istanbulu v 10:30. Na letišti i v letadle jsou sice oficiálně požadovány roušky, ale nikdo naštěstí nemá sílu to vymáhat. Turkish Airlines jsou fajn, dostáváme slušné jídlo i víno. V Istanbulu máme dostatek času, a tak během prvního piva výletu pozorujeme přes sklo letištní budovy protahující káňata a prvního orlíka.
https://ebird.org/checklist/S111683222
Následuje krátký let do Adany, ve které přistáváme po 18. hodině. Na letišti přebíráme Fiata s velkým kufrem, ale s nízkou světlostí a jedeme do zamluveného hotelu v centru Adany. Kupuji si za 450 kč u Vodafonu 20 GB SIM kartu (menší mně jako turistovi nechtějí prodat) a jdeme na první z mnoha kebabů.
https://ebird.org/checklist/S111683211
15. 5. neděle (Durnalık, Işıklı)
Hned po ránu Tomáš otevírá okno a začíná „kropit“ holuby a hrdličky senegalské. Přestože mně to přijde jako blbost za chvíli se přistihnu, že fotím taky.
https://ebird.org/checklist/S111684026
Po snídani jedeme na východ směr Durnalık. Občas zastavíme. Nejlepší zastávka přináší první bělořity skalní (Finsch's Wheatear).
https://ebird.org/checklist/S111683653
https://ebird.org/checklist/S111684017
https://ebird.org/checklist/S111683495
Při příjezdu na lokalitu u Durnalıku (GO 16/1) prší, a tak chvíli musíme v autě netrpělivě čekat, než vyběhneme ven. Lokalita je to fantastická a trávíme tu nakonec celkem čtyři hodiny. Brzy nacházíme ve skalách i hlavní zdejší cíl: strnada šedého (Cinereous Bunting) (37.158912, 37.183784). Na stejném místě jsou i brhlíci dlouhozobí (Eastern Rock Nuthatch). Pozorujeme i jediný pár sýkory temné (Sombre Tit) celého výletu (37.162788, 37.186540). Běžné jsou iránie bělohrdlé (White-throated Robin), stnadi šedokrcí (Cretzschmar's Bunting) a černohlaví. Pozorujeme i ťuhýky běločelé (Masked Shrike), sedmihlásky šedé nebo bělořity škraboškové, orlíky krátkoprsté a společnost nám nakonec dělají i manželé Ebrovi.
https://ebird.org/checklist/S111857676
Stnad šedý, foto: M. Šindel
Sýkora temná, foto: M. Šerek
Strnad šedokrký, foto: T. Grim
Společně s nimi pak přejíždíme na lokalitu k Isikli (GO 17/6). U vesnice (37.142500, 37.193792) pozorujeme sedmihlásky pustinné (Upcher's Warbler). Obloha se začíná nebezpečně černat a Ivana s Janem se raději vracejí zpět. My ostatní pokračujeme ještě chvíli dále do hor až na místo (37.142500, 37.193792), kde je několik strnadů šedých (Cinereous Bunting). Pak už před větrem a blížícím se deštěm taky utíkáme a jedeme do Bireciku hledat nocleh. A to je problém. Dva roky covidu vyhlédnuté hotely zavřely a ubytování nacházíme až na čtvrtý pokus (Otel Acar). Bereme čtyřlůžkový pokoj a rovnou na tři noci. Ubytovávají se zde i Ebrovi, se kterými jdeme na večeři, ve které se mi rukama začne hrabat šéf hotelu, když se nemůže dívat na to, že jím lilek i se šlupkou. Celý Birecik navíc smrdí jako by právě vytekly všechny kanály. Po třech dnech ten zápach necítíme, ale nedovedu říct, jestli to bylo změnou počasí nebo nosní sliznice.
https://ebird.org/checklist/S111706537
Sedmihlásek pustinný, foto: T. Grim
16. 5. pondělí (Birecik)
Brzy ráno (5:30) jedeme na do kaňonu (GO 19/2) za záchrannou stanicí pro ibisy skalní. Ti nejsou našim hlavním cílem, tím je koroptev pouštní. Ebrovi vyrazili prozíravě mnohem dříve a jsou někde před námi. Hned na začátku údolí (37.047430, 37.984238) pozorujeme prinie (Delicate Prinia) a pěnici černolící (Menetries's Warbler). Pokračujeme po cestě a nevšímáme si odbočky (37.048072, 37.985708) vedoucí skalnatým kaňonem. Odměnou je sice kukačka chocholatá (Great Spotted Cuckoo), ale musíme se vrátit. Ebrovi našli ozývající se koroptev (37.047562, 37.991297). Než se na jejich místo dostaneme máme promočené boty, nafocené vrabce hnědoramenné (Yellow-throated Sparrow) a vrabce skalní (Rock Sparrow), ale koroptev se už neozývá. Kaňon je to ale krásný a možnost neomezeného pohybu v něm koroptví neúspěch plně vynahrazuje.
https://ebird.org/checklist/S111853955
Kaňon u Bireciku, foto: M. Šerek
Vrabec hnědoramenný, foto: M. Šindel
Vrabec skalní, foto: M. Šindel
Ebrovi, kteří mají před námi časový náskok hlásí, že u Yeniakpınar jsou vrabci plaví (Pale Rockfinch). Jedeme tedy za nimi a cestou pozorujeme první z mnoha hejn špačků růžových (Rose-coloured Starling). Vrabce rychle nacházíme. Někteří poskakují přímo po silnici (37.134630, 38.081100).
https://ebird.org/checklist/S111853954
Pokračujeme po cestě dále na sever a na místě s výhledem do okolí vystupujeme z auta (37.140802, 38.096839). Je to skřivánčí ráj. Ozývají se hned z několika míst a za chvíli máme oba druhy, tj. jak skřivánka krátkoprstého, tak od skřivánka menšího odděleného skřivánka turkestánského. To si, ale jen myslíme. Honza Ebr mně později upozorňuje na fakt, že na hranicích blízko Sýrie je odlišení menšího a turkestánského nejisté, a tak nám nezbývá než si na započítání skřivánka turkestánského počkat na střední Turecko.
https://ebird.org/checklist/S111853953
Jedeme na další místo s výskytem koroptve pouštní: vádí u Uğurcuk (37.063844, 37.982487). Chceme si místo prohlédnout, abychom další den brzy ráno zase nebloudili. V přilehlých sadech pozorujeme například hojné vrabce moabské (Dead Sea Sparrow), vrabce hnědoramenné (Yellow-throated Sparrow) a pěvce ryšavé (Rufous-tailed Scrub Robin).
https://ebird.org/checklist/S111853951
Přesunujeme se do mokřadu v ohbí řeky Eufrat (37.049186, 37.974152) za argií iráckou (Iraq Babbler) a slípkou indickou. Ebrovi už tu byli a argie viděli. My je zpočátku jen slyšíme, a nakonec se nám je daří vidět i vyfotit. Jsou tu i hýlové černozobí (Desert Finch), rybařící jižní (Pied Kingfisher), prinie (Delicate Prinia), čejky trnité, frankolíni obecní (Black Francolin), s Martinem slyšíme zpívat rákosníka tamaryškového (Moustached Warbler) a Martin nachází spícího lelka lesního (Eurasian Nightjar). Slípku indickou se nám ale najít nedaří.
https://ebird.org/checklist/S111853950
Mokřad u Bireciku s ibisy skalními, foto: M. Šerek
Lelek lesní, foto: M. Šerek
Argie irácká, foto: T. Grim
Pak už máme všichni sraz v parku (37.019980, 37.974561) s výrečkem plavým (Pallid Scops Owl). Honza nám ukazuje strom, na kterém podle zveřejněných souřadnic byl výreček asi před čtrnácti dny viděný. Koukám se na sousední strom a výrečka nacházím a za chvilku Martin najde dalšího na stromě, který nám Honza ukázal. Tak to bylo jednoduché. Pak už jen za západu slunce koukáme na opačný břeh Eufratu obsypaný hnízdy kormoránů malých. Horký superden končí.
https://ebird.org/checklist/S111853949
Výreček plavý, foto: T. Grim
17. 5. úterý (Birecik)
Brzy ráno jedeme do vádí u Uğurcuku. Nakonec slyšíme až tři koroptve pouštní (See-see Partridge) ozývající se hlasem podobným chřástalovi polnímu. Je však komplikované je vidět a vyfotit. Rozdělujeme se a Martinovi s Tomášem se daří jednu koroptev vidět a vyfotit v letu. Z pěvců vidíme navíc oproti včerejšku z tohoto místa hýly černozobé (Desert Finch).
https://ebird.org/checklist/S111853948
Hýl černozobý, foto: T. Grim
Rozhodneme se najít lepší přístup na místo nad kaňonem, kde včera viděli koroptev Ebrovi, kteří už Birecik opustili a vydali se hledat gazely. Zkoušíme se dostat nad včerejší kaňon autem od východu. Brzy ale musíme zastavit (37.055547, 37.998827), protože naše auto zdejší cesty nezvládá. Daří se nám ale vyfotit zblízka vrabce plavé (Pale Rockfinch).
https://ebird.org/checklist/S111853947
Vrabec plavý, foto: M. Šindel
Pak jedeme opět do mokřadu v ohbí řeky zkusit najít slípku indickou. Prohledáváme i místa více na západ než včera (37.053960, 37.967982), slípku ale nenacházíme. Ale zážitků je stejně dost. Zkoušíme vyšlápnout a vyfotit frankolíny, pozorujeme mandelíka vybírat vrabčí hnízdo a fotíme ibise hnědého na hnojišti a prinie (Delicate prinia), které nemají (díky nedávnému splitu) ještě český druhový název.
https://ebird.org/checklist/S111853946
Frankolín obecný, foto: T. Grim
Mandelík hajní, foto: T. Grim
Delicate prinia, foto: M. Šindel
Horký den a únava z brzkého vstávání nás donutí si dát krátkou siestu, po které se jedeme podívat na útes s hnízdícími rorýsi domovními (Little Swift) (37.038146, 37.981566).
https://ebird.org/checklist/S111853945
Pak jedeme do příměstského vádí na východ Bireciku (37.014635, 37.983689). Při vstupu do něj je nutné překonat kupy odpadu. Za chvíli slyšíme hlasy koroptví pouštních (See-see Partridge) a každý nějakou vidíme v letu.
https://ebird.org/checklist/S111853944
Poté jedeme k mokřadu na řece na jih od Bireciku (37.005092, 37.967886). Máme zde pěkné pozorování frankolínů (Black Francolin). Z nových druhů pro výlet přibývá polák malý a nejvíce nás překvapuje luněc šedý (Black-winged Kite) a to tak, že jej nestíháme ani vyfotit.
https://ebird.org/checklist/S111853943
Téměř za tmy Tomáš ještě kontroluje lokalitu s výrečkem a ve světle veřejného osvětlení výrečka nachází.
https://ebird.org/checklist/S111853942
18. 5. středa (Nemrut Dağı)
Ráno jedeme do stejného příměstského vádí jako včera pozdě odpoledne. Tomáš fotí krmící bělořity škraboškové u hnízda, které našel Martin. Koroptve (See-see Partridge) se nesměle ozývají, několik jich vidíme, ale opět jen v letu. Jednu přímo z cestičky vyšlápnu na vzdálenost jen několika metrů.
https://ebird.org/checklist/S111853941
Tomáš fotí bělořity škraboškové, foto: M. Šerek
Vracíme se na hotel, balíme a vyrážíme směr Nemrut Dağı, což je nejen významná archeologická lokalita s uměle navýšeným vrcholem-pohřební mohylou z 1. stol př. n. l., ale i místem výskytu bělořita bělobrvého. Zastávka pod vrcholem přináší pozorování strnadů šedých (Cinereous Bunting) a kavčat žlutozobých.
https://ebird.org/checklist/S111853937
Pak následuje zaplacení symbolického vstupného, výjezd na parkoviště pod vrcholem, bojkot chlápka, který chce peníze za dlouhé sklo, opětovné setkání s Ebrovými, pokec s turisty-Čechy, a pak hledání bělořita bělobrvého (Kurdish Wheatear), kterého Tomáš najde na jedné z budov (37.981518, 38.742684) u východní terasy. Než k němu stačíme všichni dojít, pták mizí a na hlas nereaguje. Po delším čekání se nakonec ukazuje i Ivaně s Janem. My mezitím fotíme krotké skřivany ouškaté (Horned Lark) a pěnkaváky sněžné (White-winged Snowfinch).
https://ebird.org/checklist/S111853936
S Ivanou a Janem u Nemrut Dağı, foto: hlídač Nemrut Dağı
Bělořit bělobrvý, foto: T. Grim
Pěnkavák sněžný, foto: M. Šindel
Skřivan ouškatý, foto: M. Šerek
Následuje sjezd a hledání hotelu. Cestou zase pozoruje strnady šedé (Cinereous Bunting), kteří jsou v této oblasti běžní.
https://ebird.org/checklist/S111853935
Ubytování je tu naštěstí dost, vybíráme levný Karadut Pension Nemrut, kde pak společně za zpěvu iránie (White-throated Robin) večeříme s Ebrovými a zkoumáme jejich infračervený savčí dalekohled.
19. 5. čtvrtek (Nemrut Dağı – Aladağlar)
Den začínáme focením iránie, která zpívala celou noc. Dnes nás čeká dlouhý přejezd na západ do pohoří Aladağlar za velekurem kaspickým. Původně jsme toto pohoří chtěli navštívit hned na začátku výletu, špatná předpověď počasí nás však přinutila změnit příjezd do ubytování Taurus Guest House v Çukurbağ na pozdější dobu. Předpověď počasí ukazuje na pátek a sobotu pěkné dny, a pak by zase mělo v horách pršet. Proto se rozhodujeme pro dřívější příjezd a s velmi ochotným ubytovatelem se přes WhatsApp domlouvám už na třetím termínu příjezdu. Čeká nás osmihodinová cesta. Ebrovi už na velekura byli před naším příletem a jedou opačným směrem na východ za hýlem mongolským až k jezeru Van do srdce Kurdistánu.
Po cestě občas děláme zastávky, nejběžnějším dravcem jsou káně bělochvosté, ale pozorujeme i supa mrchožravého (Egyptian Vulture) nebo orla nejmenšího (Booted Eagle). Počasí se cestou zhoršuje a začíná pršet. Přesto zastavujeme v borovicovém lese (38.200149, 36.063549) a snadno nacházíme brhlíky turecké (Krüper’s Nuthatch).
https://ebird.org/checklist/S111853929
Iránie bělohrdlá, foto: M. Šindel
Jedeme dál a Tomáš říká, že by chtěl vidět strnada viničného (Rock Bunting), a že tady to zrovna vypadá jako dobré prostředí (38.213190, 36.014619). Zastavujeme tedy, pouštíme zpěv a strnad se ihned ukazuje. Kdyby to bylo vždycky takto snadné, asi by to člověka ani nebavilo.
https://ebird.org/checklist/S111853928
Strnad viničný, foto: T. Grim
Již za šera pozorujeme stovku čápů bílých odpočívajících na skále.
https://ebird.org/checklist/S111857672
Kolem osmé večerní přijíždíme do skvělého ubytování Taurus Guest House v Çukurbağ. Máme dva třílůžkové pokoje. Paní domácí nám dává večeři (kroupy s bramborami) a jdeme spát, protože druhý den budeme velmi brzy vstávat. Bohužel intenzivně prší a začínám se obávat, jestli jsme plánování přece jen nepřekombinovali.
20. 5. pátek (Aladağlar)
Je 3:30. Tma. Neprší. Soukáme se do terénního osobního auta k panu domácímu. Pro tři vzadu moc místa není, ale cena výjezdu nahoru do Arpalık Düzü Yaylası (37.850081, 35.120226) ve výšce 2250 m. n. m. to plně vynahradí. Bohužel nás brzy obklopuje mlha. V prudkém stoupání a na mokré cestě auto zastavuje a my musíme ven zatlačit. Auto popojíždí, a jak v mlze a tmě mizí jeho zadní světla, začíná se ozývat cinkot zvonců a štěkot psů. Naštěstí nás zachraňuje pasák se silnou baterkou. Jde směrem k nám, svítí a křičí na dva obrovské psy. Schováváme se u něho jako kuřata u slepice. Dodatečně skláním poklonu Ebrovým, kteří nahoru šli v noci pěšky. Znovu nasedáme do auta a po chvíli jsme v Arpalık Düzü Yaylası. Velekuři kaspičtí (Caspian Snowcock) se začínají ozývat a pan domácí odjíždí. Stojíme ve tmě a doufáme, že se mlha brzy rozpustí. Rozednívá se (5.20), ale mlha zůstává. Asi o půl hodiny později se mlha na několik minut roztrhá a nám se naskytne úžasný výhled na okolní hory. Mlha se pak zase zatáhne, a tak se to opakuje ještě několikrát. Ze štítů nad námi se ozývají minimálně tři velekuři kaspičtí. Jednoho Martin brzy nachází a po delší době přidává další dva. Přijíždí skupina birderů s průvodci ze Safak Penzion. Ukazujeme birderům jednoho velekura, ale jejich průvodci z nás radost nemají. Na jejich otázku, kdo nás vzal nahoru jim ještě odpovím, ale kolik jsme platili za ubytování (375 kč osoba/noc bez jídla přes booking) a kolik za dopravu (450 kč cesta nahoru za všechny, 150 kč dolů (Demirkazık-Çukurbağ) za všechny, celkem tedy 150 kč/osoba) jim odmítnu říct. Nově příchozí birdeři nachází jednoho velekura ještě blíže, ale pořád je to jen na špatnou fotku mobilem přes stativáč. Tomáš mezitím prozkoumává okolí a na blízké skále (37.849521, 35.124217) nachází hýla růžovokřídlého (Crimson-winged Finch). Jdu tam, ale vidím jej jen v krátkém přeletu. Nakonec jej nachází jeden z průvodců ze Safaku, a tak s nimi způsobně stojíme v řadě u stativáčů a koukáme na hýla. Tomáš intenzivně a bezúspěšně hledá pěvušku skalní. Nad hlavou nám zakrouží mladý orlosup bradatý (Bearded Vulture). Z pěvců ještě pozorujeme např. lindušky horské, pěnkaváky sněžné (White-winged Snowfinch), kavčata červenozobá, skalníky zpěvné a modré, a skřivany ouškaté (Horned Lark). Ani nevíme jak, ale nakonec nahoře trávíme sedm hodin a pozorujeme na zdejší nadmořskou výšku (2250 m. n. m.) podivuhodných 22 druhů ptáků a sysly maloasijské.
https://ebird.org/checklist/S111928055
Čekání v mlze, foto: M. Šerek
Účastníci zájezdu na Arpalık Düzü Yaylası, foto: průvodce ze Safak Penzionu
Následuje pomalý sestup do Demirkazıku, kde nás vyzvedává pan domácí a odváží nás na penzion.
https://ebird.org/checklist/S111928054
Přesedáme do našeho auta a jedeme do Emli Valley (37.773216, 35.089379). Čeká nás nejen fantastická kanadská krajina se strážcem parku, kterému platíme symbolické vstupné, ale i všudypřítomní a ozývající se zvonohlící královští (Red-fronted Serin) a jeden krahujec krátkoprstý (Levant Sparrowhawk) (pozorován krátce Tomášem, Michalem J. a Martinem). Vápencový Aladağlar na nás udělal velký dojem.
https://ebird.org/checklist/S111928052
Emli Valley, foto: M. Šerek
21. 5. sobota (Sultansazlığı, Kadıncık Baraj Gölü)
Ráno vyrážíme na sever na Sultansazlığı (Sultan Marshes). Cestou zastavujeme a pozorujeme například sýčka, supa mrchožravého a přibývající bělořity plavé.
https://ebird.org/checklist/S111928051
https://ebird.org/checklist/S111928050
https://ebird.org/checklist/S111928048
Do samotných Sultan Marshes vjíždíme ze severu (38.356519, 35.303620). Jezdí se zde po prašných cestách okolo vyschlého jezera. Člověk si připadá spíše jako v poušti. Běžní jsou zde bělořiti plaví (Isabelline Wheatear) a skřivánci menší, kteří v této části Turecka jsou započitatelní jako skřivánci turkestánští (Turkestan Short-toed Lark). Dále pozorujeme například čejky trnité, ouhorlíky stepní (Collared Pratincole), volavku červenou, volavky vlasaté, kalandry zpěvné, husice rezavé a orlíka krátkoprstého.
https://ebird.org/checklist/S111928047
https://ebird.org/checklist/S111928046
Sultansazlığı, foto: M. Šerek
Bělořit plavý, Sysel maloasijský, foto: T. Grim
Skřivánek turkestánský, foto: M. Šindel
Pak jedeme k přehradě Kadıncık Baraj Gölü. Na přehradách v tomto údolí se vyskytují ketupy rybí a na observation.org se na pár hodin, než bylo staženo, objevilo nedávné pozorování ketupy z této přehrady. Cestou k ní nám stojí za zastávku ťuhýci menší a rorýsové velcí.
https://ebird.org/checklist/S111928045
https://ebird.org/checklist/S111928044
Ketupa se podle zatajeného pozorování vyskytla někde v okolí hráze. První tedy prohlížíme skály z cesty protínající přehradu a pak si sedáme na terasu blízkého občerstvení odkud je nejlepší výhled (37.147384, 34.744576). Přichází pán z občerstvení a ukazuje nám na mobilu několik let starou fotku mladé ketupy. Podle fotky nacházíme na skále přesně místo, kde ketupa byla. Čekáme do setmění, ale ozývá se jen výreček a puštík.
https://ebird.org/checklist/S111928043
Pak začneme řešit ubytování a pán nám doporučuje město Çamlıyayla. Doporučený hotel je, ale zavřený, a tak se ubytováváme ve dvou luxusních apartmánech (Esamet Hanım Konakları) s ložnicí a obyvákem (nejvyšší cena výletu: 750 kč/osoba se super snídaní).
22. 5. neděle (Uzuncaburç, Göksu delta, Kadıncık Baraj Gölü)
Chceme večer zkusit ketupu znovu, a tak se rozhodujeme, že pojedeme do vzdálené Göksu delty a na ketupí lokalitu se vrátíme a přespíme na stejném místě. Blízko Göksu delty nacházíme na ebirdu lokalitu (Uzuncaburç), kde by se měl vyskytovat sedmihlásek olivový. Než se tam, ale dostáváme zastavujeme v borovicovém lese (36.551831, 33.940595) a zkoušíme vyfotit na hlas dobře reagující brhlíky turecké (Krüper’s Nuthatch). Jedeme dále na sever k Uzuncaburç, občas zatavujeme a pouštíme zpěv sedmihláska. Odbočujeme do krajiny s malými políčky a sady a sedmihláska olivového (Olive-tree Warbler) slyšíme zpívat (36.578571, 33.930089) a nakonec jej i velmi dobře pozorujeme.
https://ebird.org/checklist/S111928040
Brhlík turecký, foto: M. Šindel
Sedmihlásek olivový, foto: M. Šindel
Pak už jedeme do Göksu delty. Projíždíme ji od západu k východu a trvá nám to čtyři hodiny. Pozorujeme 52 druhů, ale jsme trochu zklamaní. Plameňáka vidíme jen jednoho, slípku indickou žádnou. Nakonec nám, ale náladu zvedá kulík větší (Greater Sand Plover) (36.298560, 33.992652) ve svatební šatu.
https://ebird.org/checklist/S111928039
Kulík větší, foto: M. Šindel
Pak již spěcháme zpátky za ketupou ke Kadıncık Baraj Gölü. Jsme na lokalitě mnohem déle do noci než včera. Já i usínám, ale opět slyšíme jen puštíka a výrečka. Spíme opět v Esamet Hanım Konakları.
https://ebird.org/checklist/S111928038
23. 5. pondělí (Çamardı, Aladağlar)
Ráno jedeme naposledy k přehradě Kadıncık Baraj Gölü. Ne, že bychom doufali v ketupu, ale Ebrovi nám napsali, že proti proudu od přehrady jsou lednáčci hnědohlaví (White-throated Kingfisher). A skutečně jednoho brzy nacházíme.
https://ebird.org/checklist/S111928036
Tomášovi chybí pozorování kalandry dvouskvrnné a tak navrhuji se vrátit do pohoří Aladağlar cestou Halaç- Çamardı. Podél této cesty (podle ebirdu) by se měly tyto kalandry vyskytovat. Zpočátku pozorujeme jen kalandry zpěvné a skřivánky krátkoprsté. Pak se objevuje krajina (37.796328, 34.798946) totožná s prostředím, ve kterém jsme pozorovali kalandru dvouskvrnnou (Bimaculated Lark) v Arménii. Zastavujeme, pouštíme zpěv a kalandra přilétá. Kromě ní pozorujeme po cestě i tmavou formu káně bělochvosté.
https://ebird.org/checklist/S111928034
Kalandra dvouskvrnná, foto: T. Grim
Káně bělochvostá, foto: T. Grim
Pak už jedeme do soutěsky na sever od Demirkazıku v pohoří Aladağlar (GO 12/2, 37.861551, 35.103791). Hned na začátku kaňonu Michal J. vidí hýly růžovokřídlé pít vodu z bystřiny. Postupujeme dál, když kolem mne proletí pěvec s čárkovanými zády. Mizí v keři blízko Tomáše, který, zatímco my ostatní jdeme dále, se pěvci věnuje a potvrzuje moje podezření, že se jedná o pěvušku skalní (Radde's Accentor). Martin pak na svahu u vstupu do údolí nachází hýly růžovokřídlé (Crimson-winged Finch) a hejno zvonohlíků královských (Red-fronted Serin) . Spíme v oblíbeném Taurus Guest House v Çukurbağ.
https://ebird.org/checklist/S111928033
Soutěska u Demirkazıku, foto: M. Šerek
Hýl růžovokřídlý, foto: T. Grim
Zvonohlík královský, foto: T. Grim
24. 5. úterý (Tuzla)
Po výborné snídani se srdečně (téměř dvojitý Brežněv) loučíme s panem domácím a jedeme přes Adanu do Tuzly. Nejdříve zastavujeme u meandrující řeky Seyhan (36.750710, 35.005403) a pozorujeme ledňáčka hnědohlavého (White-throated Kingfisher). Ze severního břehu jezera Tuz Gölü (36.721944, 35.033744) pak zjišťujeme, že toto místo je zasvěceno rybákům malým (Little Tern). V restauraci mezi jezerem a mořem (36.677545, 35.077457) se pak opět scházíme s Ivanou a Janem. V okolí pak pozorujeme rybáky malé, jejichž kopulace chtiví samci uplácejí samici rybou. Pak jedeme společně k jižnímu břehu sousedního jezera Akyatan Gölü s nadějí ve slípku indickou. Nacházíme pozorovatelnu (36.648601, 35.211202), ze které pozorujeme např. rybáky malé, obecné, bahenní, bělokřídlé, ouhorlíky stepní (Collared Pratincole), bukáčky malé a rybaříky jižní (Pied Kingfisher). Pak nasleduje hledání ubytování v Adaně.
https://ebird.org/checklist/S111968639
Konipas luční, ssp. feldeg, samice, foto: M. Šindel
Rybáci malí, foto: T. Grim
25. 5. středa (Adana-Vídeň)
Ráno vracíme auto a po 13. hodině jsme s přestupem v Istanbulu ve Vídni. Přesedáme do auta a začínáme plánovat výlet na příští rok.