Výlet na Tenerife byl běžnou dovolenou, kde bylo pozorování ptáků pouze okrajovou záležitostí našeho programu. Protože bych se navíc moc neodlišoval (druhově, ani lokalitami) od dalších reportů (např. Michala Šindela z roku 2016 nebo Honzy Ebra z roku 2019), kterými jsem se inspiroval (tímto jim děkuji), rozhodl jsem se zde také věnovat zajímavým neptačím druhům, které se mi na ostrově povedlo spatřit, a to zejména se zaměřením na mořskou faunu, kterou mám velmi v oblibě (hlavně v případě mořských savců a paryb). Snad to zde skupina ocení a já nedopadnu jako slečna Papuchalková (v originále Debi Shearwater) z filmu Big year, když udělala na moři zastávku kvůli „blbý velrybě“...
Přijezd na Tenerife
Na Tenerife jsme přiletěli 14. května okolo čtvrté hodiny odpolední. Hned před letištní halou se u půjčoven aut ozývali budníčci kanárští (Phylloscopus canariensis; Canary islands chiffchaff), první přírůstek do mého life listu. Po příjezdu na ubytování ve Valle de San Lorenzo jsme také pozorovali rorýsy jednobarvé (Apus unicolor; Plain swift), kterým jsem ale nevěnoval větší pozornost, protože jsem tento druh pozoroval už na Gran Canarii v roce 2009.
budníček kanárský (Phylloscopus canariensis) Canary islands chiffchaff
Cesta okolo Pico de Teide
Hned v neděli ráno jsem se vyrazil porozhlédnout po okolí ubytování. Hojně se zde ozývali budníčci kanárští a mezi keři přeletovaly také sýkory modré (Cyanistes teneriffae; African blue tit), druhý přírůstek do life listu. Po snídani jsme sedli do auta a vyrazili do hor na okružní jízdu okolo dominanty ostrova – sopky Pico de Teide (3 718 m. n. m.). Cestou se nám na silnici před autem producírovala orebice berberská (Alectoris barbara; Barbary partrige). Zastavil jsem u krajnice a začal šátrat po foťáku, nicméně auto, které se záhy objevilo za námi, začalo ihned troubit a já tedy musel pokračovat dál v jízdě. Bohužel, lifer bez fotodokumentace, ale to je život. První zastávku jsme udělali v Zona Recreativa Las Lajas (cca 2100 m. n. m.). Ihned po vjezdu do kempu jsem si všimnul krásně žlutého kanára divokého (Serinus canaria; Atlantic canary) poskakovat po jednom z přítomných stolů. Při procházce rekreační oblastí se kanárků objevila ještě celá řada. Mimo to zde byly přítomné i sýkory modré, budníčci kanárští nebo strakapoud velký. Mezi borovicemi prosvítal oceán s nedalekým ostrovem La Gomera. Až při návratu k autu jsem konečně objevil další cílový druh – dvojici pěnkav tenerifských (Fringilla teydea; Tenerife blue chaffinch) včetně krásně namodralého samce. Po pořízení fotodokumentace jsme pokračovali v cestě okolo sopky. Když jsme opustili borovicové lesy, na stráních se brzy objevily impozantní, červeně kvetoucí rostliny. Byly to hadince teidské (Echium wildpretii). Tyto až třímetrové rostliny se vyskytují ve dvou poddruzích pouze na Kanárských ostrovech – jeden na Tenerife, druhý na La Palmě. Když jsme se rostlinami dostatečně pokochali, pokračovali jsme dál severovýchodním směrem s mnoha krásnými výhledy na Pico de Teide a okolní krajinu. Při návštěvě Restaurante Papillon (nedoporučuji) jsme si užívali blízkých pozorování kanárů a také četných (a na ostrově snad všudypřítomných) veleještěrek modroskvrnných (Gallotia galloti; Gallot’s lizard), které se stejně jako hadince teidské vyskytují pouze na Tenerife a La Palmě. Následně jsme zamířili zpět k pobřeží a zastavili na věhlasné Mirador de la Grimona. Nad silnicí se mezi holuby skalními asi během minuty objevili také holubi vavřínoví (Columba junoniae; Laurel pigeon), přesně podle plánu. Tmavé ptáky se světlým koncem ocasu bylo možné krásně poznat i ze značné vzdálenosti. Dále jsme pokračovali k vesnici Erjos, kde jsme zamířili k místnímu vysílači. Ihned za ním jsme při pohledu do údolí uviděli na suchém stromě sedět několik holubů kanárských (Columba bolli; Bolle’s pigeon). Během hodiny jsem tedy připsal oba endemické holuby.
sýkora modrá (Cyanistes teneriffae) African blue tit
pěnkava tenerifská (Fringilla teydea) Tenerife blue chaffinch
kanár divoký (Serinus canaria) Atlantic canary
holub vavřínový (Columba junoniae) Laurel pigeon
holub kanárský (Columba bolli) Bolle’s pigeon
hadinec teidský (Echium wildpretii)
Pico de Teide a okolní krajina
Pico de Teide a okolní krajina
Pico de Teide a okolní krajina
Poznávání fauny Atlantiku
Zatímco neděle patřila horám, pondělí patřilo oceánu. Ráno jsme vyrazili do Costa Adeje, kde jsme měli u Eco Whalewatching Tenerife zamluvené pozorování kytovců (55 € na osobu). Při příjezdu do přístavu jsme pozorovali nebojácného dudka chocholatého, který se se krmil na místních trávnících. V 9 hodin jsme pak už spolu se třemi Holanďany vyráželi v malém člunu na moře. Oceán byl toho dne nezvykle klidný. Kapitán lodi nám ukazoval na horizont, kde kromě blízkého ostrova La Gomera byla vidět i La Palma a dokonce i El Hierro, které je odsud vidět jen zřídka. Na nebi létali racci středomořští a brzy se objevili také buřňáci severoatlantští (Puffinus borealis; Cory’s shearwater), kterých sedělo na hladině klidného oceánu velké množství. Bohužel, jiný druh jsem mezi nimi nevykoukal. Již brzy se objevil první cílový druh mořského savce – kulohlavci Sieboldovi (Globicephala macrorhynchus; Short-finned pilot whale). U Tenerife (zejména v závětrné části při jihozápadním pobřeží) žije stálá populace těchto kytovců (300-400 jedinců), kteří jsou snadným cílem místních whalewatchingových společností. Kulohlavců bylo poměrně velké množství, nicméně byli rozprostření na velké ploše. Pozorovali jsme samce s mohutnými hřbetními ploutvemi i samice s mláďaty. Jedno z mláďat několikrát vystrčilo hlavu z vody nebo začalo plácat ocasní ploutví o hladinu. Po asi dvou hodinách jsme se začali vracet do přístavu. Po cestě jsme na hladině narazili ještě na karetu obecnou (Carreta carreta; Loggerhead sea turtle), která se ale záhy zanořila a zmizela v hlubinách Atlantiku. Žádní další kytovci, na které jsem myslel, se bohužel neukázali. Kulohlavci ale byli mým 17. druhem kytovce a 23. druhem mořského savce na mém seznamu pozorovaných druhů, tedy jsem byl s přírůstkem i tak spokojen.
dudek chocholatý (Upupa epops) Eurasian hoopoe
buřňák severoatlantský (Puffinus borealis) Cory’s shearwater
kulohlavec Sieboldův (Globicephala macrorhynchus) Short-finned pilot whale
Odpoledne jsem vyrazil s Atlantic Eco Experience prozkoumat zdejší život také z podvodní perspektivy (40 € za ponor, včetně půjčení vybavení). Vyrazili jsme směrem na jih k Punta de Rasca. Po cestě jsem opět pozoroval racky středomořské a buřňáky severoatlantské. První ponor jsme uskutečnili na lokalitě El Condensito. Jedná se o vrak asi 30metrové lodi, která zde ztroskotala v roce 1971. Nejsem fanoušek vraků, a tak jsem ocenil spíše zdejší podvodní skalní varhanovité formace, velmi podobné české Panské skále u Kamenického Šenova. Z ryb podmořskému životu dominoval ploskozubec evropský (Sparisoma cretense; Mediterranean parrotfish), kněžík paví (Thalassoma pavo; Ornate wrase), útesník hnědožlutý (Abudefduf luridus; Canary damsel), trubkotlamka atlantská (Aulostomus strigosus; Atlantic trumpetfish), očař noční (Heteropriacanthus cruentatus, Glasseye), čtverzubec makaronéský (Canthigaster capistrata; Macaronesian sharpnose-puffer) a ještěrohlavec ještěří (Synodus saurus; Atlantic lizardfish). Objevila se také jedna muréna obecná (Mureana helena; Mediterranean moray) a okolo proplul nějaký druh tuňáka. Z bezobratlých mě zaujaly zejména všudypřítomné krevety šípovité (Stenorhynchus seticornis; Arrow crab) a velký plž zej středomořský (Aplysia fasciata; Sooty sea hare).
ploskozubec evropský (Sparisoma cretense) Mediterranean parrotfish
kněžík paví (Thalassoma pavo) Ornate wrase
trubkotlamka atlantská (Aulostomus strigosus) Atlantic trumpetfish
očař noční (Heteropriacanthus cruentatus) Glasseye
Druhý ponor na lokalitě La Pared (The Wall) byl značně zajímavější. Ihned po zanoření jsem si všiml sépie obecné (Sepia officinalis; Common cuttlefish). V hloubce pětadvaceti metrů zde z písku čouhala podlouhlá těla úhořovců nejdelších (Heteroconger longissimus, Brown garden eel). Hned, jak jsem je dofotil, tak jsme poblíž nalezli dvojici trnuch obecných (Dasyatis pastinaca; Common stingray). Díky velikostnímu rozdílu obou jedinců se pravděpodobně jednalo o samici se samcem. Při fotografování těchto rejnoků na mě začal divemaster signalizovat: „Pozor na toho žraloka!“. Já na něj jen tupě koukal a krčil rameny: „Jakého žraloka???“. Ukázalo se, že hned vedle mě je zahrabaný kriticky ohrožený polorejnok křídlatý (Squatina squatina, Angel shark). Z písku koukaly jen oči a kousek ocasu. Tento druh je přes svůj bizarní vzhled a český rodový název skutečně řazen mezi žraloky. Z většiny svého areálu rozšíření bohužel již vymizel a jediné místo, kde dosud prosperuje, je právě pobřeží Kanárských ostrovů. Jaké bylo moje překvapení, když se o kousek dál v písku rýsoval obrys dalšího jedince. A nejen to! Hned vedle byl zřejmý oválný obrys asi dvoumetrového křídlouna atlantského (Gymnura altavela; Spiny buttefly ray). I tento ohrožený rejnok je typickou parybí faunou Kanárských ostrovů. V létě se křídlouni dokonce ve velkých počtech shlukují v mělkých vodách kvůli rozmnožování a je tak možné tyto vzácné rejnoky pozorovat doslova u břehu zdejších pláží (např. Los Cristianos beach), a to i pokud nejste potápěč. Tento fantastický ponor mi tedy přinesl tři nové druhy paryb (16. a 17. druh rejnoka a jubilejní 10. druh žraloka na mém life listu), což je velký rozdíl oproti mým běžným ponorům, kde většinou nepozoruji vůbec žádné paryby.
úhořovec nejdelší (Heteroconger longissimus) Brown garden eel
trnucha obecná (Dasyatis pastinaca) Common stingray
zahrabaný polorejnok křídlatý (Squatina squatina) Angel shark
křídloun atlantský (Gymnura altavela) Spiny buttefly ray
Opětovné pátrání v Atlantiku
Ve středu jsme opět zamířili do Costa Adeje, odkud jsem měl vyplout na další dva ponory. V přístavu mezi palmami poletovali vrabci pokřovní (Passer hispaniolensis; Spanish sparrow) a nad pláží za typického křiku proletěli dva zelení papoušci s tmavými hlavami. Bohužel mě zastihli nepřipraveného, takže jsem pořídil jen velice neostrou dokumentační fotografii. S nejvyšší pravděpodobností to však byla dvojice aratingů černohlavých (Aratinga nenday; Nanday parakeet), kteří byli na ostrov introdukovaní v 90. letech 20. století. Kromě nich zde z papoušků ještě žijí také nepůvodní mníšci šedí a alexandři malí, na které ovšem siluety neseděly.
vrabec pokřovní (Passer hispaniolensis) Spanish sparrow
S Atlantic Eco Adventures jsme tentokrát zamířili na sever a první potápěčskou lokalitou dne byla Playa Paradiso. Jednalo se opět o geologicky zajímavé místo, které zmíněné potápěčské centrum zkoumá spolu s vědci. Ve dně jsou totiž v hloubce asi 20 metrů neobvyklé kruhové díry, které by snad mohly být pozůstatkem po kmenech palem, které zde rostly v době, kdy dno nebylo ještě pod mořskou hladinou. Složení ryb zde bylo podobné jako na předchozích ponorech. Nedlouho po zanoření se však objevila trnucha středomořská (Teaeniurops grabata; round stingray), která kolem nás udělala pár koleček a zase zmizela (18. druh rejnoka na life listu). V dálce jsme také zahlédli trnuchu obecnou, která ovšem vzala draka dřív, než jsme si jí stihli vůbec pořádně prohlédnout. Za pozornost dále stálo několik pěkně barevných rohovitek (Leptogorgia ruberrima) a jeden exemplář nahožábrého plže flabeliny fialové (Flabellina affinis), kterého ale dobře znám z chorvatských vod Jadranu.
trnucha středomořská (Teaeniurops grabata) Round stingray
flabelína fialová (Flabellina affinis)
Při druhém ponoru na lokalitě Baja Caleta jsem bohužel trpěl mořskou nemocí, která mi trochu zhoršila prožitek z krásného podvodního prostředí. Zanořili jsme se k dlouhému skalnímu převisu, pod kterým bylo postupně snad deset trnuch středomořských. Některé z nich zvědavě proplouvaly přímo pod námi a dovolily mi tak udělat poměrně detailní fotografie. Pod převisem jsem také objevil mnou zatím neviděný druh murény (17.) – murénu Augustovu (Muraena augustens; Black moray), která se vyskytuje pouze u pobřeží makaronéských ostrovů. Ke konci ponoru nám nad hlavami kroužilo početné hejno soltýnů zelenavých (Sphyraena viridensis; Yellowmouth barracuda). To mě ale bylo zrovna zle (házelo to i pod vodou), takže jsem se ani nepokoušel o nějakou lepší fotografii.
muréna Augustova (Muraena augustens) Black moray
V pátek ráno, na evropský den moře, jsme se ještě jednou vypravili zkusit štěstí s kytovci a dalšími mořskými tvory. Měli jsme velké štěstí, protože jsme na lodi byli sami dva. Cestou jsme z hladiny sebrali několik odpadků (např. lahev vína s přisedlými vilejši husími; Lepas anserifera) a pozorovali na hladině vznášející se měchýřovku portugalskou (Physalia physalis). Netrvalo dlouho a střetli jsme se opět se skupinkami kulohlavců, kterým nad hlavami kroužili také početní buřňáci severoatlantičtí. Relaxovaní kytovci nám proplouvali přímo u lodě a dovolili mi udělat i pár podvodních snímků. Pomocí hydrofonu jsme navíc mohli poslouchat jejich komunikaci. Tento zážitek zcela vyvážil fakt, že jsme na našem soukromém výletě nepřipsali žádné nové druhy. V jednu chvíli jsme objevili pouze několik mrtvých rybek (dlouhorypců obecných; Macroramphosus scolopax) vznášejících se na hladině. Ty jsou hlavní součástí jídelníčku plejtváka Brydeova a dost možná zahynuly právě v důsledku jeho hodování.
kulohlavec Sieboldův (Globicephala macrorhynchus) Short-finned pilot whale
kulohlavec Sieboldův (Globicephala macrorhynchus) Short-finned pilot whale
Ve sobotu ráno jsme před odletem zamířili na pláž Playa de la Tejita. Jedná se o poměrně velkou pláž s přírodní rezervací, která je jen nedaleko od letiště. Hned u cesty ležela kůže ježka alžírského, kterého jsme bohužel v rámci naší návštěvy ostrova neviděli. Na obloze létal sokol šahin (Falco peregrinus peregrinoides; Barbary falcon), poddruh sokola stěhovavého (jediný rezidentní poddruh sokola na ostrovech). V keřovém pásmu za pláží poletovala pěnice brýlatá (Curruca conspicillata; Spectatled warbler), další nový druh do sbírky. Na cestě poskakovala také linduška kanárská (Anthus berthelotii; Berthelot’s pipit), kterou jsem už ale stejně jako rorýse jednobarvého pozoroval už před lety na Gran Canarii.
sokol šahin (Falco peregrinus peregrinoides; Barbary falcon), pěnice brýlatá (Curruca conspicillata; Spectatled warbler) a linduška kanárská (Anthus berthelotii; Berthelot’s pipit)
Playa de la Tejita
Na oběd jsme se zastavili do Los Abrigos. Seděli jsme v centru u venkovního stolečku a jedli špagety, když jsem si všimnul, že kromě několika hrdliček mezi židlemi poskakuje také konipas horský. Toho jsem tu mezi obědvajícími lidmi zrovna nečekal… Po obědě jsme se šli naposledy projít k moři, kde se na kamenech v příbojové zóně slunili početní krabi Grapsus adscensionis. Nad mořem poletovali kromě obligátních racků středomořských i ze břehu dobře pozorovatelní buřňáci severoatlantští.
Kvůli indispozici ve formě virózy jsme zde zdaleka nestihli podniknout vše, co jsme měli v plánu (ale právě díky získanému plonkovému času jsem se rozhodl udělat tento report, který jsem původně vůbec nezamýšlel psát..). Alespoň tak ale máme proč se na Tenerife vrátit. A kdo ví, třeba tu příště narazíme i na druhy, které jsme tentokrát neobjevili (z ptáků např. buřňáčka madeirského nebo buřňáka Bulwerova/makaronéského/severního; z kytovců např. delfína kapverdského, plejtváka Brydeova nebo vorvaňovce tropického; z paryb pak např. trnuchu drsnoocasou, sibu býčí nebo sibu deskozubou).
a víc jsme toho nestihli...
