Letos jsem byl v druhé polovině července (15. 7. - 25. 7) na rodinné dovolené v Chorvatsku, v Brele. Tedy na místě kde začíná Makarská riviéra. Na ptáky jsem chodil vždy ráno přibližně od 6:00 do 8:00. Později už ptáky přehlušily cikády a začínalo být vedro. Pravidelně jsem navtěvoval dvě místa, která v tomto články popisuji jako trasa 1 (T1) a trasa 2 (T2). Velké množství pěvců jsem vůbec neurčil. Důvody byly typicky letní, tj. málo zpívajících samců a velké množství juvenilních ptáků.
Foto: Juvenilní ťuhýk obecný - asi nejhojnější pták
Trasa 1
Foto: Severozápadní pohled z T1
Toto místo jsem letos navštívil třikrát. Byl jsem zde i v září 2012. Na mapě jsou vyznačeny dvě cesty. Ta spodní je pohodlná štěrková cesta. Tato cesta se dá před rozpadajícím se domem opustit u ukazatele označující cestu k horolezecké oblasti. Tato horní cestička vede blíže skalám, přibližně za posedem končí, ale dá se pokračovat dál i po kamenitých valech. T1 nabízí různé biotopy, tj. kamenité zídky, příkré skály, roztroušené keře různě zapojené a vzrostlé.
Vybrané druhy pozorované na T1 (zvýrazněny jsou ty, které jsem pozoroval jen na T1)
pěnice bělohrdlá, pěnice dlouhodobá, skalník modrý, brhlík skalní, bělořit okrový, strnad cvrčivý, strnad černohlavý, orebice horská, vrabec pokřovní, orlík krátkoprstý (pozorovan jen v září 2012)
Trasa 2
T2 je mnohem více kamenitější a skalnatější než T1. Územím prochází klikatící se asfaltová cesta. Doporučuji však z této cesty odbočit před druhou zatáčkou doleva na chodník značený červenou značkou (dále leva T2, tj. lT2).
Vybrané druhy pozorované na T2 (zvýrazněny jsou ty, které jsem pozoroval jen na T2)
skalník modrý, brhlík skalní, bělořit okrový, pěnice vousatá, kavče žlutozobé
Foto: Pohled na prostředí T2
Vybrané druhy a taxony
Brhlík skalní
Překvapivě běžný a díky zpěvu snadno zjistitelný. Jeden ex. na skále ve třetí zákrutě asfaltky T2, jeden ex. na lT2 a jeden na skále pod chorvatskou šachovnicí na T1.
Foto: brhlík skalní
Pěnice
Celkem jsem pozoroval čtyři druhy pěnic. Pěnici vousatou, p. bělohrdlou, p. dlouhozobou a p. černohlavou. V tomto pořadí zřetelně stoupala výška a zápoj dřevin v biotopech, kde se pěnice vyskytovaly. Pěnici vousatou jsem pozoroval pouze na lT2 na kamenitém svahu s roztroušenými nepříliš vysokými keři. Nejčastěji jsem viděl těžce určitelné juvenilní jedince. Naštěstí se ukázaly i samice. Pěnice bělohrdlé byly běžné na začátku T1, kde byli i zpívající samci. Velmi nenápadnou, bez jakéhokoliv hlasového projevu byla pěnice dlouhozobá, kterou jsem několikrát viděl zvláště v druhé polovině T1.
Strnadi
Na začátku T1 běžně zpívalo několik ex. strnada cvčivého. Zároveň jsem viděl hejnka juv. a samic. Strnada černohlavého jsem pozoral jen jednou na začátku T1.
Foto: strnad černohlavý, samice
Orebice horská
Pouze jednou se mně podařilo vyplašit cca 7 ex v oblasti kamenných valů na konci T1 (nad odstavenou hasičskou dodávkou).
Skalník modrý
Pozoroval jsem na T1 a lT2 hlavně juvenilní jedince a jen několik dospělých. Skalníka zpěvného jsem nepozoroval.
Bělořit okrový
Foto: juvenilní bělořit okrový
Neviděl jsem žádného samce, jen juvenilní ex. (nejsou nakresleni ve Svenssonovi) a samice (celkem 3, dvě bělohrdlé, jednu tmavohrdlou). Bělohrdlá samice je těžce odlišitelná od samice bělořita šedého (vysvětlení u následující fotky), kterého jsem nepozoroval.
Foto: uprostřed bělořit okrový z Chorvatska (červenec), dole vlevo a vpravo bělořit šedý ze Španělska (duben), b. okrový má na hrudi žlutohnědý pás konrastující oproti hrdlu a břichu, nadočnicový proužek je slabý nebo chybí a má delší ocas.
Z dalších zajímavých druhů jsem mimo T1 a T2 pozoroval vlaštovky skalní (Brela, Makarska) a rorýse šedohnědé (centrum Makarské)