Národní park Hortobágy (maďarsky Hortobágyi Nemzeti Park) je nejstarším a největším národním parkem v Maďarsku. Nachází se ve východní části země poblíž Debrecenu, byl založen v roce1973 azaujímá plochu82 000 hektarů. Převážnou část území tvoří stepi, pastviny, pole a taky velké množství rybníků. Typické jsou pro toto území zemědělské objekty, domky pastevců a čárdy s doškovými střechami a vahadlové studně.
Chovají se tu původní plemena domácích zvířat, jakými jsou maďarské šrouborohé ovce racka, kudrnaté prase mangalica nebo uherský stepní skot s dlouhými rohy. Tato plemena je možné zblízka pozorovat v malé ZOO (Pusztai állatkért) u vesnice Hortobágy. Turisté mohou podnikat výlety koňským povozem do pusty nebo navštívit představení s ukázkami místních pastevců – čikošů na koních v tradičním oblečení. Pro ornitology je tento národní park zajímavý výskytem různých stepních a vodních ptáků. V době hnízdění je tu možné pozorovat poštolky rudonohé, raroha velkého, orla královského, mandelíka hajního, dropy velké nebo dytíky úhorní. Z vodních druhů ptáků tu hnízdí mimo jiné pět druhů volavek, kormorán malý, kolpík bílý nebo tenkozobec opačný a v rákosinách je běžná sýkořice vousatá a rákosník tamaryškový.
Ve čtvrtek 16.10. vstávám brzy ráno, abych dorazil do osmé hodiny do Poděbrad, kde na mě už čeká Zdeněk Souček. Spolu pak pokračujeme jeho autem směrem na Brno, kam bychom měli dorazit před jedenáctou. Zanedlouho ale dostáváme zprávu, že je dálnice před Brnem zcela ucpaná, a proto před Velkým Meziříčím odbočujeme a zkoušíme to jinudy. Bohužel se dostáváme do kilometrové kolony aut a postupně narážíme na tři zcela uzavřené silnice. Nakonec jsme do Brna dorazili ve 13 hodin odpoledne a při objíždění jsme se dostali až do blízkosti JE Dukovany. V Brně přehazujeme věci do dalšího auta a s Vlastíkem Dobešem a Lubošem Doupalem pokračujeme dál. Průjezd Bratislavou byl bezproblémový a poprvé zastavujeme až u první maďarské benzínky. Tady kupujeme dálniční známku a já si vyměňuju za eura nějaké forinty (aktuální kurz je 1 E za 298 HUF, v přepočtu 9,50 Kč za 100 HUF). Průjezd Budapeští se protáhl díky odpolední špičce skoro na hodinu a tak se do našeho přechodného bydliště v Patkós-csárdě dostáváme až za tmy. Tady se setkáváme s dalšími účastníky výpravy, Robertem Doležalem, Frantou Kopeckým, Jirkou Ševčíkem a Petrem Podzemným, kteří přijeli dvě hodiny před námi a stihli ještě sledovat podvečerní přílet jeřábů na nocoviště. Po krátkém ubytování jdeme všichni společně na večeři, abychom ochutnali speciality maďarské kuchyně. Většina si objednává birkapörkölt (1 590 forintů), někteří cigánypecsenye (1 390 forintů) nebo bográczgulyás (950 forintů). Další den jsem pro změnu zkusil guláš s fazolemi jókai bableves (950 forintů). Následující noční posezení občas ruší svým hlasem jenom sýček obecný (Athene noctua). Mám rád tyhle večerní debaty, kdy se probírá všechno možné a nakonec se řeč vždycky stočí na ptáky.
Patkós-csárda se nachází8 kmvýchodně od Tiszafüredu směrem na Debrecen
Pátek 17.10. začínáme pozorováním ranního rozletu jeřábů popelavých (Grus grus) na vyhlídce u Tiszacsege v oblasti zvané Cserepespuszta. Jeřábů jsou desítky tisíc a rozlétají se postupně z nocoviště na rybníku Kondás na všechny strany. Až později se dozvídáme, že o den dříve maďarští ornitologové napočítali v národním parku Hortobágy 113 000 jeřábů popelavých. Kromě všudypřítomných jeřábů se v okolí pozorovatelny zdržují vrány šedé (Corvus cornix), havrani polní (Corvus frugilegus) a kavky obecné (Corvus monedula).
Ranní rozlet jeřábů(Grus grus) nad východomaďarskou pustou
Na střeše nedalekého stavení stojí po ránu sýček obecný. V okolí se také ozývají chocholoušiobecní (Galerida cristata). Z protahujících ptáků zaznamenávám pěnkavy jikavce (Fringilla montifringilla), dlasky tlustozobé (Coccothraustes coccothraustes), budníčka menšího (Phylloscopus collybita) a v nedalekém lesíku i králíčka obecného (Regulus regulus). Na dalších dvou pozorovatelnách v oblasti Darassa-puszta sledujeme strnada lučního (Emberiza calandra), bekasiny otavní (Gallinago gallinago) a kolihy velké (Numenius arquata).
Na rybníku Virágoskúti-halastó severně od Balmazújváros pozorujeme kromě běžných druhů vodních ptáků poláka malého (Aythya nycora) a kormorána malého (Phalacrocorax pygmeus). V naší blízkosti se zdržují 4 bramborníčci černohlaví (Saxicola torquata). Na vlhkých loukách Nagy-szik jižně od Balmazújváros mnoho ptáků není. U jedné kaluže se zdržuje 250 kachen divokých (Anas platyrhynchos), 19 čejek chocholatých (Vanellus vanellus) a 2 ostralky štíhlé (Anas acuta). V jednu chvíli kolem nás proletí krahujec obecný (Accipiter nisus). Na loukách se pasou šrouborohé ovce racka a osli.
Vlhké louky Nagy-szik u Balmazújváros – ovce racka a osli
Cestu k Hortobágy si zkracujeme zabahněnou polní cestou střídající se s panelkou kolem zapadlé osady Kónya. Tady pozorujeme samce motáka pilicha (Circus cyaneus) napadajícího kolihy velké, několik chocholoušů a ťuhýka šedého (Lanius excubitor).
V turistickém centru ve vesnici Hortobágy navštěvujeme místní prodejnu potravin COOP a infocentrum, kde si kupujeme dvoudenní vstupné do národního parku (600 forintů). Ve vesnici kromě všudypřítomných havranů pozoruji ještě brhlíka lesního (Sitta europaea), červenku obecnou (Erithacus rubecula), zpívajícího rehka domácího (Phoenicurus ochruros) a 2 kalouse ušaté (Asio otus).
Kalous ušatý (Asio otus) v centru Hortobágy
Kolem poledne začíná pršet a proto se část výpravy přesouvá do místní hospůdky na kafe a pivo a druhá část čeká na vyjasnění pod doškovou střechou u infocentra. Jakmile přestalo vytrvale pršet, přesunujeme se k soustavě rybníků Derzsi-tavak, kde kromě 2 potápek roháč (Podiceps cristatus), 5 kormoránů malých a sýkořic vousatých (Panurus biarmicus) nic zajímavého nepozorujeme.
K večeru se obloha vyjasňuje a my opět čekáme na přílet jeřábů na nocoviště na pozorovatelně u Tiszacsege. Pusta severně od rybníku Kondás se zaplňuje tisíci a tisíci jedinců. Jeřábi přilétají od severozápadu, severu a severovýchodu v neuvěřitelných počtech. Luboš skončil před setměním svoje sčítání přiletujících ptáků na 100 000 ex., ale jeřábi stále přilétají v obrovském počtu a neustále se ozývají. Takové přírodní divadlo najdeme v Evropě jenom tady.
Večerní přílet jeřábů na nocoviště na rybníku Kondás
V sobotu 18.10. nikam nespěcháme. Našim celodenním cílem je soustava rybníků Hortobágy-halastó. Brzy po ránu se jdu projít po okolí čárdy. Kromě běžných vrabců domácích (Passer domesticus) a stehlíků obecných (Carduelis carduelis) pozoruji i králíčky obecné (Regulus regulus) a šoupálka dlouhoprstého (Certhia familiaris). Dopoledne se ještě jednou zastavujeme ve vesnici Hortobágy. Do seznamu si přidávám zvonohlíka zahradního (Serinus serinus) a strakapouda jižního (Dendrocopos syriacus). Při fotografování kulturních památek si všímám hradecké značky jednoho z aut. Přátelé z východních Čech (T. Bělka, V. Koza, K. Dohnal, K. Černý) zastavují na kruhovém objezdu abychom spolu prohodili pár slov. V rozhovoru pak pokračujeme o něco později u infocentra. Východočeši jsou tu stejně jako my od čtvrtka a kromě jiného už pozorovali keptušku stepní (Vanellus gregarius) u nedalekého Nádudváru.
Centrum vesnice Hortobágy
Před desátou už jsme u soustavy rybníků Hortobágy-halastó. Po dešti je cesta mírně rozbahněná, a proto si většina z nás kupuje zpáteční jízdenku (1 200 forintů) a ke Kondási, největšímu a nejvzdálenějšímu rybníku celé soustavy, jedeme vláčkem. Je slunečný a teplý podzimní den.
Největší rybník soustavy Hortobágy-halastó – Kondás
Na Kondási se ještě zdržuje asi 1 000 jeřábů popelavých, dále 550 hus velkých (Anser anser), 100 hus běločelých (Anser albifrons), 300 lžičáků pestrých (Anas clypeata), 30 ostralek štíhlých, 1 850 čírek obecných (Anas crecca), 300 kormoránů velkých (Phalacrocorax carbo) a v mělké vodě postává několik volavek bílých (Egretta alba). Postupně sčítáme také bahňáky, z nichž někteří jsou tu v nezvykle vysokém počtu – koliha velká 160 ex., vodouš tmavý (Tringa erythropus) 140 ex., břehouš černoocasý (Limosa limosa) 43 ex., dále např. jespák bojovný (Philomachus pugnax) 30 ex., jespák obecný (Calidris alpina) 40 ex., jespák malý (Calidris minuta) 6 ex., čejka chocholatá 250 ex., tenkozobec opačný (Recurvirostra avosetta) 11 ex., bekasina otavní 14 ex., kulík bledý (Pluvialis squatarola) 7 ex. atd. Orlů mořských (Haliaeetus albicilla) je na Kondási nejméně devět, často přeletují a zvedají z hladiny vodní ptactvo, takže je na rybníku neustále živo.
Husy velké (Anser anser) nad Kondásem
Z dravců zaznamenávám ještě nejméně 5 motáků pochop (Circus aeruginosus), motáka pilicha, jestřába lesního (Accipiter gentilis), káně lesní (Buteo buteo) a táhnoucího luňáka hnědého (Milvus migrans). Při přechodu na jinou pozorovatelnu sleduji v rákosinách krátce chřástala vodního (Rallus aquaticus) a sýkořice vousaté. Před polednem přichází ke Kondási Robert s Petrem, kteří prošli celé Hortobágy-halastó pěšky.
Sýkořice vousatá (Panurus biarmicus) na Kondási
Cestou viděli např. 140 kormoránů malých, 5 kolpíků bílých (Platalea leucorodia), volavku stříbřitou (Egretta garzetta), asi 350 ostralek a 2 800 kopřivek obecných (Anas strepera).
Únava z pozorování ptáků
Odjíždíme od Kondáse
K večeru jsme opět na pozorovatelně u Tiszacsege a čekáme znovu na přílet jeřábů na nocoviště. Tentokrát je tu celá řada aut a dokonce i autobus s nějakými studentkami, které ale dění ve vzduchu příliš nezajímá. Díky velkému počtu lidí nás jeřábi velkým obloukem obletují, ale i přesto je to opět úchvatné divadlo. V jednu chvíli si všímám velkého tmavého dravce, který zalétl zřejmě nocovat do vzdáleného lesíka. Během krátké chvilky na něj začaly útočit 4 poštolky obecné (Falco tinnunculus) a jedna káně lesní. Když se přibližuji k lesíku, dravec kolem mě odlétá směrem na sever. Je celý tmavý, má zřetelně roztažených 6-7 ručních letek a na kostřeci má bílý pruh – je to orel volavý (Aquila clanga).
Jeřábi přilétají na nocoviště v maďarské pustě
V neděli 19.10. naposledy vyjíždíme ještě za tmy podívat se na ranní rozlet. Po vystoupení z auta slyším hlasité krrruu krrruu více než 100 000 jeřábů nesoucí se z Kondáse nad ranní pustou. Takovou atmosféru je těžké popsat, to se musí vidět a slyšet. Kolem osmé hodiny odjíždíme od pozorovatelny, balíme věci a jdeme zaplatit nocležné. Čtyřdenní pobyt ve dvoulůžkovém pokoji nás se Zdeňkem přišel na rozumných 15 300 forintů (51 E).
Pozorovatelna u Tiszacsege a ranní rozlet jeřábů
Domů odjíždíme opět postupně, každé auto zvlášť. My se ještě zastavujeme u Poroszló u řeky Tisy. Z rozsáhlých rákosin se ozývají sýkořice a střízlík obecný (Troglodytes troglodytes), ale na hladině moc ptáků není. Při průjezdu Maďarskem pozorujeme z auta čápabílého (Ciconia ciconia) na poli a kroužícího velkého dravce, u kterého se s Lubošem shodujeme, že jde o orla královského (Aquila heliaca). Kousek před Bratislavou zastavujeme na okraji dálnice. Na poli totiž postává 11 dropů velkých (Otis tarda). Do Brna nakonec přijíždíme všichni společně.
Během čtyřdenního říjnového výletu do maďarského národního parku Hortobágy jsme dohromady zaznamenali 95 druhů ptáků.