Tenhle příspěvek vyšel v roce 1999 v Sylvii a jeho autorem je Josef Chytil. Tímto případné zájemce o celý článek odkazuji na tento zdroj. Jde o docela zajímavý příspěvek o výskytu vzácných druhů ptáků na Moravě a bylo by škoda si některé pasáže tohoto článku nepřipomenout.
Geograficky není termín Moravská brána přesněji vymezen. Nejčastěji je používán pro oblast niv řek Odry a Bečvy od Ostravy na severu směrem jihozápadním k Přerovu. V rámci této práce zahrnuje autor pod tento termín i úval Hornomoravský od Zábřeha na Moravě, přes Olomouc a Kroměříž až k Otrokovicím, kde přechází v úval Dolnomoravský. Ten se táhne podél řeky Moravy až k jejímu soutoku s Dyjí.
V takto vymezené oblasti existuje několik významných ornitologických lokalit. V oblasti severovýchodní větve Moravské brány to jsou především rybníky v Poodří (Bartošovické a Jistebnické rybníky), dále Choryňské rybníky a vodní plochy na Ostravsku a Karvinsku, z nichž nejznámější je Heřmanický rybník. V Hornomoravském úvalu to jsou především Šumvaldský rybník, Chomutovská pískovna u Olomouce, rybníky a pískovny u Tovačova a Záhlinické rybníky a pískovny. Pro Dolnomoravský úval jsou nejdůležitější lokality vodních ploch u Hodonína, Mutěnic a mokřadní biotopy v oblasti Soutok.
V letech 1989 – 1998 projednávala Faunistická komise ČSO 278 případů. Z toho bylo z diskutovaného území hlášeno celkem 109 případů. Pro srovnání z oblasti jižních Čech (Třeboňsko a Českobudějovicko) bylo za stejnou dobu projednáno jen 16 případů. Ze sledovaného území bylo jako nové druhy pro ČR zjištěno 9 druhů, z jižních Čech ani jediný.
Nejlépe to vystihuje rok 1997, kdy v průběhu červencových povodní došlo k nebývalým koncentracím tažných druhů ptáků na řadě zaplavených míst ve sledovaném území. U některých druhů ptáků se dokonce jednalo o nejvyšší známé koncentrace v ČR. Celkové počty vodních ptáků se na některých lokalitách pohybovali v desetitisících (jen u Bzence 20 000 – 40 000 vodních ptáků v období srpen až říjen). Podle autora pouze využili pravidelně protahující ptáci, kteří se zastavují na krátký čas nebo toto území jen přeletují na výhodnější lokality v Rakousku, Maďarsku nebo bývalé Jugoslávii, vynikajících podmínek vzniklých v Pomoraví po záplavách a na tomto území zůstali.
Předpokládaná fakta podle autora odpovídají kladně na otázku položenou v titulu článku: ano, tahová cesta ptáků Moravskou branou existuje a je využívána velkými počty protahujících ptáků, v případě podstatného zlepšení potravních podmínek v enormních množstvích.
V závěru autor považuje za prokázané, že tahová cesta ptáků sledující geomorfologicky prostor tzv. Moravské brány existuje a patří v České republice zřejmě k nejlépe vymezeným a také sledovaným tahovým koridorům vůbec.