V případě druhového i geografického vymezení této doplňkové kategorie (greater WP, gWP) sloužila za zdroj informací publikace Birds of Europe, North Africa and the Middle East (An Annotated Checklist) od Dominica Mitchella (2017).

Podrobné vymezení hranic je následující: Severně ohraničuje danou oblast 82° severní šířky. Zahrnuta je tedy Nová Země, celé souostroví Země Františka Josefa a Špicberky. Na západě jde dále hranice po 10°západní délky k jihu k Severnímu polárnímu kruhu. Grónsko zůstává nezahrnuto, ale ostrov Jan Mayen se nachází uvnitř dané oblasti. Hranice následně kopíruje Severní polární kruh směrem k západu a prochází severně od Islandu jeho teritoriálními vodami (12 námořních mil od pobřeží). Na 30° západní délky se stáčí k jihu k Azorám s drobným výběžkem k západu pokrývajícím Corvo, Flores a okolní teritoriální vody tohoto souostroví. Dále jde opět po 30°západní délky k jihu až ke 14° severní šířky, kde pokračuje k východu po 20°západní délky a opět se stáčí k severu až na 19°severní šířky. Díky tomu se ocitají uvnitř oblasti Kapverdské ostrovy. Následně běží hranice k východu směrem k pobřeží Mauritánie. Severně od ní je zahrnut ostrov Banc d´Arguin, ale sousední pevninské pobřeží nikoliv. Hranice zde leží uprostřed mezi nimi v místech, kam sahá moře při odlivu. Od pobřeží Mauritánie směřuje hranice východně po 20°severní šířky do vnitrozemí, protíná jižní Saharu po severní Čad. Tím je zahrnut Hoggar, nikoli však jižní cíp Alžírska a Aïr Massif v severozápadním Nigeru. V severním Čadu mezi 16°a 20° východní délky uhýbá hranice více k jihu, zahrnuje Tibetsi, ale ne Ennedi a dále pokračuje opět k východu po 20°severní šířky k hranici mezi Libyi a Súdánem a po ní pak severně k hranici s Egyptem. Hranice dané oblasti pak kopíruje státní hranici východně po 22° severní šířky až po Gebel Elba, kde na 34°východní délky pokračuje k severovýchodu. Mimo tedy zůstává egyptské území pod správou Súdánu. Následně hranice sahá přibližně na 22°severní šířky k Rudému moři. K území širšího západního Palearktu patří pak celý Arabský poloostrov a Irán. Východní hranice dané oblasti jde na severu od Karského moře východně od Nové Země. Její severovýchodní cíp tedy představuje nejvýchodnější bod Evropy. Následně pokračuje k jihu podél pohoří Ural (kopíruje správní hranici) až k 58°30´severní šířky a odtud jde po volné přímce k bodu umístěnému asi 50 km východně od Jekatěrinburku. Dále pokračuje opět po volné přímce k pramenům řeky Ural jižně od města Zlatoust a dále k jihu podél řeky Ural až ke Kaspickému moři. Zahrnuta je tedy evropská část západního Kazachstánu. Přes Kaspické moře pokračuje k jihu přibližně uprostřed mezi západním a východním pobřežím až k hranici mezi Iránem a Turkmenistánem na jihovýchodě.

Literatura: Mitchell, Dominic (2017). Birds of Europe, North Africa and the Middle East. An Annotated Checklist. Lynx Editions.

Podrobnosti

Napsal Robert Doležal

Kategorie: WP

Vytvořeno: 27. červenec 2018

Zobrazení: 3267

{jumi [cbc/pocetDruhuWP.php]}

Podrobnosti

Napsal Robert Doležal

Kategorie: WP

Vytvořeno: 15. duben 2012

Zobrazení: 9874

{jumi [cbc/pocetDruhuWPYaer.php]}

Podrobnosti

Napsal Robert Doležal

Kategorie: WP

Vytvořeno: 15. duben 2012

Zobrazení: 7910

Jednou z kategorií soutěže Czech BirdList Contest je počet druhů pozorovaných na území západního Palearktu. Seznam ptáků této zoogeografické podoblasti je sice dán, ale její přesnější vymezení by zde mělo být uvedeno. Následně jsou tedy uvedeny dva zdroje, které tento popis poskytují.

První vychází z publikace Handbook of the Birds of Europe, the Middle East, and North Africa: The Birds of the Western Palearctic) (BWP) [1], přičemž západní Palearkt je tu vymezen především graficky s doprovodným  textem, který praví, že se jedná o západní část Palearktické zoogeografické oblasti zahrnující Evropu, severní Afriku, severní a střední část Arabského poloostrova s východní hranicí kopírující v mírném pásu Asie zhruba pohoří Ural. Tohle pojetí tvoří standard zvláště v ornitologii a jako takové je akceptováno při sestavování seznamu ptáků západního Palearktu užívaného Association of European Rarities Committees (AERC).

Vymezení hranic západního Palearktu. Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Western_Palaearctic

Další vymezení západního Palearktu je „výčtové“, kdy jsou uváděny následující země, které v této oblasti leží:  

Albánie, Alžírsko, Andora, Arménie, Ázerbajdžán, Azory, Bělorusko, Belgie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Čad, Česko, Chorvatsko, Dánsko, Egypt, Estonsko, Faerské ostrovy, Finsko, Francie, Gruzie, Gibraltar, Island, Irák, Irsko, Izrael, Jordánsko, Kanárské ostrovy, Kapverdské ostrovy, Kazachstán, Kuvait, Kypr, Litva, Libanon, Lichtenštejnsko, Lotyšsko, Lucembursko, Makedonie, Madeira, Maďarsko, Mali, Malta, Mauritánie, Moldavsko, Maroko, Německo, Nizozemsko, Niger, Norsko, Ostrovy v kanále La Manche, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Saúdská Arábie, Srbsko a Černá Hora, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Svalbard, Švédsko, Švýcarsko, Sýrie, Tunisko, Turecko, Ukrajina, Velká Británie a Západní Sahara

Zdroj: http://www.flickr.com/groups/birdsofwp/ 

Literatura:

[1] Snow, David; Perrins, Christopher M (editors) (1998). The Birds of the Western Palearctic concise edition (2 volumes). Oxford: Oxford University Press.

Podrobnosti

Napsal Robert Doležal

Kategorie: WP

Vytvořeno: 15. duben 2012

Zobrazení: 9500

Tento seznam ptáků zahrnuje 1151 druhů ptáků, které byly doposud zaznamenány v zoogeografické oblasti západního Palearktu (WP) a širšího západního Palearktu (gWP) v kategoriích A, B a C.

Seznam druhů pro WP vychází z IOC taxonomie, kterou zohledňuje i FK ČSO v případě Ptáků ČR.
Seznam druhů pro gWP vychází z publikace Birds of Europe, North Africa and the Middle East (An Annotated Checklist) od Dominica Mitchella. Oba seznamy byly pro následující tabulku upraveny a sjednoceny.

Zdroje informací

Taxonomie: IOC World Bird List, version 10.1 (http://www.worldbirdnames.org/)
Mitchell, D. 2017: Birds of Europe, North Africa and the Middle East. An Annotated checklist. Lynx Editions.
Anglické názvy: IOC World Bird List, version 8.2 (http://www.worldbirdnames.org/)
České názvy: HUDEC K., ČAPEK M., HANÁK F., KLIMEŠ J. et PAVÍZA R., 2003: Soustava a české názvosloví ptáků světa. - Muzeum Komenského, Přerov, 462 s.