Zápisníky

Zapisujme svá pozorování, aby nechyběla nám, ostatním ptáčkařům a nakonec i ptákům.

Koukám na eBird („americký Avif“) a jsem překvapen. Vidím totiž, že jsem se zase asi (viz dál) mýlil (a snad užitečně, aby to stálo za pár slov). Nedávno jsem na Facebooku psal (https://1url.cz/3r2fZ), že jsem začátkem srpna překonal český rekord v počtu druhů pozorovaných za rok ve WP (Evropa + severní Afrika). Až dnes jsem zjistil, že jsem možná nepřekonal ani tak rekord Honzy Grünwalda (krásných 390 druhů v r. 2019), ale svůj vlastní. V roce 2017 jsem totiž pozoroval ve WP minimálně 387 druhů.

Co má znamenat to „minimálně“?

Za normálních okolností většina z nás chodí na ptáky většinu času v „české kotlině“ (my Moravané promineme). Pracovní povinnosti to ani zpravidla jinak neumožňují. Tu menší část času si pak urveme na nějaký pobyt za hranicemi. Ptáčkařit lze jistě celý život i bez cest za humna, jen se tím ochuzujeme o naprostou většinu toho, co nám tento krásně pestrý svět nabízí (z čehož pak nevyhnutelně plynou i velmi zkreslené dojmy o tom, jak ptáci skutečně žijí) – a taky můžeme na případné zajímavé umístění ve WP soutěži rovnou zapomenout  (…pokud tedy neudeří covid a nevznikne poněkud bizarní a bezprecedentní situace, kdy na 1. místo v soutěži v kategoriích ČR i WP stačí totožný počet druhů, jak se stalo předloni – v roce covidu, v roce, kdy poprvé v historii klubu celkový počet druhů ptáků pozorovaných na našem území všemi členy Klubu 300 dohromady v daném roce přesáhl magickou hranici 300.)  

Každý WP seznam má tedy dvě složky: českou a zahraniční. Tady se skrývá odpověď na to „minimálně“. Můj WP 2017 seznam na zmíněných 387 druhů totiž „utáhly“ téměř samy jen zahraniční kompletní seznamy. Není divu: Izrael, Rakousko, Itálie, Monako, Francie, Španělsko, Andorra, Německo, Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Finsko, Island, Slovensko a Holandsko obývá poměrně reprezentativní ptačí WP čeládka (na víc nebyl čas, poněvadž leden padl na Antarktidu a prosinec na Austrálii).

Co ČR? To je ta Achillova pata mého WP 2017. Podle eBirdu mi vychází roční seznam v ČR na 173 druhů. I bez konkrétního prohlížení tam zjevně desítky druhů chybí. A nahlédnutí to jen potvrzuje: že bych v ČR za x měsíců napříč celým rokem nepotkal třeba šoupálka krátkoprstého, pěnici pokřovní nebo husu tundrovou? To asi ani možné není. U kukačky, rorýse a puštíka to možné není 100%. 

Proč je ten ČR seznam neúplný? Někdy kolem roku 2010 jsem přestal česká pozorování zapisovat pravidelně, jen sem tam jsem si poznačil něco zajímavějšího. Prostě jsem neměl tu páru co Libor Schröpfer a další „kontinuální“ rekordmani. Jen v zahraničí jsem pokračoval s kompletními záznamy.

ČR seznam za 2017 tedy vznikl lopotným paběrkováním: něco jsem doplnil podle kroužkovacích záznamů z akcí, kde jsem byl (Nesyt, Poodří, ČHS), něco podle zápočtových seznamů z exkurzí se studenty, něco podle Avifu (když byl se mnou na akci někdo zápisově zodpovědnější), něco z terénních poznámek k výzkumu ptačího chování, něco jsem našel na fotkách. I tak stále chybí husa tundrová, káně rousná, výr velký, jespák šedý, strakapoud malý, kulíšek … druhy dost pravděpodobně potkané. O dalších těžko spekulovat. Ještě jsem napsal pár spolupozorovatelům, ale po předešlých zkušenostech tomu moc nadějí nedávám.

Jak to? Ačkoli moderní generace žije zápisy (eBird, Avif) (a to je skvělé!), tak naprostá většina nás starších (kompletní) seznamy nedělá, nebo je nezveřejňuje.

Každopádně mě to nezapisování zpětně docela mrzí – ani ne tak kvůli tomu, že by v roce 2019 Honza Grünwald možná těsně nepřekonal můj (potenciálně předešlý) rekord z roku 2017 (snad je tento mentální kotrmelec srozumitelný nejen fanouškům cestování v čase a paralelních světů 😊 ).

Podstatnější je, že tím nezapisováním nevratně zmizela spousta vzpomínek: když jsem přepisoval záznamy do klikacího WP seznamu na Klubu 300 za rok 2017, připomněla se mi celá řada krásných momentů. Mnohé potěšily tak, že se k nim budu rád vracet. Nebýt zápisů, byly by fuč úplně.

A ovšem nejde jen o sobecké potěšení: využití seznamů pro vědu (poznání výskytu v prostoru a čase) a tím i ochranu ptactva (podle zjištěných změn ptačích populací) je solidně možné jen díky zveřejněným záznamům. Ideálně v podobě úplných seznamů. Seznamy kompletní mají o tolik lepší výpovědní hodnotu než ty neúplné, že si tak kategorické tvrzení můžu bez podstatného zkreslení dovolit (a stejně tím jen opakuju to, co zdůrazňují kolegové povolanější, třeba Petr Voříšek, Jirka Reif, Zdeněk Vermouzek atd.).

Že chápu ty z vás, kteří raději jen pozorují a nerozptylují se zapisováním – to asi po předešlém vyzpovídání se opakovat nemusím… Že se mnozí ne úplně hrnou do přepisování svých záznamů z papírových notýsků do elektronických databází, to chápu též: přepsat moje už tak prořídlé záznamy do eBird profilu mi zabralo 14 měsíců (a kdybych si nenamluvil, že jde o „práci“ a je tedy OK přepisovat často celé dny a týdny jako hlavní činnost a vše ostatní odkládat, nebylo by to asi proveditelné v reálném časovém horizontu vůbec).

Co z toho? Nebýt přepisu na eBird, nebudu ani tušit, že mám v archivu 1. záznam rybáka černého pro Botswanu a další hrstku podobných špeků (nic neočekávaného – to by v tom byl čert, aby za 33 let ptáčkař nevyhrál v loterii, a víckrát). Ale nejde jen o nějaký konkrétní „lepší“ záznam: jde v první řadě o to, že všechny ty tisíce a tisíce záznamů i těch nejběžnějších druhů neleží v šupleti (kde jsou bohužel málo komu co platné), ale přispívají k reálným a užitečným výstupům ornitologického výzkumu. Ale to už jen opakuju, co jsme říkali s Honzou Grünwaldem a Honzou Studeckým na ornito-drátě.

(Málem bych zapomněl, že nezveřejněný záznam nelze twitchnout, ale to asi napadlo značnou část čtenářů jako 1. 😉 )

Není jistě třeba se nutit do samých kompletních seznamů (taky u zapisování, počítání a odhadování počtů občas skřípu zuby), ale udělat si cvičně úplný seznam, to nikoho nezabije. Ani ten druhý ne... Co vy na to?

Pomůžete vědě a tím ochraně ptactva, kolegům birderům i budoucím vzpomínkám. A případně můžete (sic!) i jako drobný bonus vyhrát nějakou soutěž 😉 


PS
Národní vs. mezinárodní soutěžení

Pro pořádek je třeba dodat, že v tomto případě mi šlo skutečně v 1. řadě o výhody (především úplného) zapisování a zveřejňování našich pozorování. Z tohoto důvodu (+ viz níže) naopak není zas tak důležité, jestli každoroční WP soutěž na K300 celkově (letošek zatím nepočítám) vyhrál Honza Grünwald (2019), nebo já (2017). Nebo někdo třetí, kdo své záznamy bude teprve přepisovat – tak, jak jsem učinil až loni a letos já na eBird a až tím zjistil, že rok 2017 byl pro mě ve WP co do počtu druhů „lepší“. Z tohoto úhlu je třeba dodat, že ani ten rok 2019 není jistý: můj roční WP seznam za 2019 má 333 druhů a český zas zjevně děravých 170; moje chyba, měl jsem si zapisovat…

Když už jsem reklamu na eBird a Avif uvedl soutěžením: podstatnější úspěch je samozřejmě vždy (ve fotbale, hudbě, ptáčkaření atd.), když se hraje na mezinárodním hřišti – ostatně „okresní přebory umí vyhrát kde kdo, světovou ligu skoro nikdo“ (pro mě osobně i návyk z práce, z vědy, tam se ani jinak než celosvětově nepoměřujeme). Mých 388 druhů v r. 2017 stačilo na slušné 3. místo v ročním WP žebříčku eBird. Je to zatím nejlepší české mezinárodní finální umístění (388 je výše zmíněných 387 + husa tundrová v Holandsku: jak mi teď píše Michal Šindel „husy tundrové tam určitě byly, ale jako běžné jsem je do reportu nedal“ – tak vidíte, k čemu zapisování jen „špeků“, před kterým jsem výše uvedenou kritikou neúplných seznamů nepřímo varoval, vede! 😉 ). 

Aby to nebylo tak jednoduché: v absolutních počtech druhů za rok je v žebříčku eBird v už uzavřených letech nejvyšší roční počet druhů, pozorovaných ČR-účastníkem, 394 od Honzy Grünwalda v roce 2019 (tehdy 6. místo v ročním WP žebříčku eBird). Že toto číslo nesedí na 390 druhů zmíněných hned v úvodu, je dobrá příležitost, jak upozornit na následující: eBird vychází z jiného systému ptáků (Clements) než Klub 300 (IOC) – u nás si např. buřňáka šedého a severoatlantského zapíšete a započítáte jako dva druhy, ale na eBirdu jen jako jednoho (pro eBird je b. severoatlantský jen poddruhem b. šedého). Kromě toho na webu K300 zatím není umožněno zapisování některých introdukovaných/invazních druhů, které národní faunistické komise některých WP-zemí přijaly jako „počitatelné“ až po poslední aktualizaci webu K300 (který by se proto měl opět aktualizovat v září 2022). A pozor: každý rok se aktualizuje i taxonomie uznávaná databází eBird a změny se aplikují na všechny záznamy z minulosti. Takže z čísel v tomto textu za pár let nebude platit asi ani jedno…

Každopádně a hlavně:

1) Letos je to poprvé, kdy český zapisující a zveřejňující ptáčkař překonal roční WP hranici 400 druhů. Sice jen národní rekord, ale potěší taky – navíc něco je poprvé jen 1x a to se překonat nedá... leda až se někdo opře do hranice 500 druhů za rok 😉 .

2) Je to zároveň poprvé za posledních 33 let (od sametové, která dala šance na volné cestování v zahraničí), kdy český ptáčkař má (zatím) 1. místo v ročním WP žebříčku eBird. Mezinárodní úspěch potěší samozřejmě nesrovnatelně víc než pouhý národní – a i tohle je vlastně asi poprvé a tedy jen 1x 😉 . Kontext (na který se ptal český celkový WP rekordman Jan Ebr): ve většině let (22 z 32 předešlých) by těch mých letošních zatím 420 druhů stačilo na celoroční/finální 1. místo.

Uvidíme, co bude na konci roku – ještě je ho třetina před námi, ještě máte šanci udělat český nebo evropský rekord i vy! 😉

Jen přihlášení mohou komentovat

Poslední obrázky v galerii

  • snovatec
  • Tetřívek obecný
  • Tetřívek obecný
  • Tetřev hlušec
  • Tetřev hlušec
  • Tetřev hlušec
  • Tetřev hlušec
  • Sojka zlověstná