K jakémukoli úspěchu komukoli rád pogratuluji, i kdyby to byl gól ve fotbale (který nehraji, neumím a nesleduji): 1. považuji to za součást slušného vychování (tak se s tím ostatně setkávám všude ve světě) a 2. lidi, kteří dělají cokoli „na plný plyn“, obdivuji (jsou inspirativní). Lukáš Brezniak, který si v roce 2023 připsal na svůj ČR life list 300. druh, samozřejmě není výjimkou; takže gratuluji! Ale vidím u něj mnohem větší důvod k blahopřání než je překonání mety 300 v ČR v mladém věku (jak o tom píše Tomáš Kedzior v článku Nový třístovkář klubu!; TK děkuji za nahrávku na následující krátké zamyšlení nad birdingem).
Třístovkářů (v kategorii „ČR Life List“) je v žebříčku K300 v tuto chvíli (11. 3. 2024) celkem 17 – a v době, kdy klub v roce 2008 začal, jich bylo 0. Roky jsme si dělali legraci, že klub 300 sdružuje lidi, z nichž 300 druhů neviděl vůbec nikdo … 😉 Úsilí „celoživotního, desítky let trvajícího zájmu o ptactvo“ (cituji z článku TK) na tom nezměnilo nic. Změnil to až eBird, Avif apod. Nezbývá tedy než zopakovat, že „Srovnávat dnešní ptáčkaření s tím před rokem 2000 postrádá smysl. Leda že by se nějaký odvážlivec dnes pustil do Velkého roku bez internetu…“ a při té příležitosti opravit překlep v datumu z „2000“ na 2010: až v roce 2010 u nás bylo poprvé možné používat berličku zvanou Avif (který tehdy vznikl) a shodou okolností i pomocníka pojmenovaného eBird (který má globální pokrytí až od roku 2010).
Existuje vůbec nějaký férový způsob srovnání počtů a žebříčků bez ohledu na historický zlom, který nastal s nástupem doby eBirdové? Základem každého srovnání (včetně žebříčku), které má mít smysl, musí být společný jmenovatel – prostě nesrovnávat moruše a morčata. Na K300 nacházím pouze jeden žebříček, který umožňuje rozumně srovnávat: „Self-found ČR Life List“. (na eBirdu nenacházím žádný takový.) Pouze ten není zkreslený tím, že jeden ptáčkař twitchuje (zajede si pro cizí zveřejněný nález) a jiný twitching odmítá, případně jeden birder si zajde pro druh na kroužkovací akci a jiný ne(chce). Jen pro pořádek: jak twitche, tak kroužkovanci jsou podle současných regulí K300 počitatelní a alespoň za mě je to OK – podstatné je myslím pouze to, aby pravidla jakékoli aktivity, hry či sportu platila pro všechny stejně. Čímž se vracíme k tomu, že možnosti a omezení ptáčkaře před a po roce 2010 jsou z úplně jiných světů: srovnávat „nového“ a „starého“ birdera před desetiletími, to je to jako říct, že jeden sportovec urazil trať 100 m o několik vteřin dříve než druhý a neříct, že ten první běžel, zatímco ten druhý plaval.
Self-found je vlastně žebříček „jako za starých neelektronických časů“, očištěný od pomoci spolupozorovatelů či nálezců (těch, kteří netají). Lukáš a většina členů klubu self-found žebříček vyplněný nemá, takže jak se to nakonec má s nejférovější kategorií, kde se soutěží, těžko říct. Současný rekord 283 druhů (Robert Doležal), tedy hluboko pod metou 300, je pak myslím velice výmluvným svědectvím o tom, jak na tom byl birding u nás kvantitativně před nástupem povoleného elektronického dopingu.
Co si zaslouží mnohem větší gratulaci?
A k čemu tedy Lukášovi patří (podle mě zcela objektivně, jak dokládají následující čísla) mnohem větší blahopřání? V loňském roce zaznamenal v Západním palearktu skvělých 406 druhů! Vykřičník je na místě: je to teprve podruhé za dobu existence klubu, kdy člen metu 400 druhů překonal. A 1 ze 2 je samozřejmě mnohem lepší úspěch než 1 ze 17. Je to řádově větší úspěch.
Žádné srovnání nedává smysl, pokud mu nedáme měřítko – proto se vědecké práce (které jsou vždy srovnáváním něčeho s něčím) hemží odkazy na průměr, minimum, maximum, konfidenční intervaly apod. Přes 400 druhů za rok je fantastický výsledek v první řadě proto, že většina ptáčkařů (členů K300) tolik druhů ve WP neviděla v životě dohromady. K dnešnímu dni by podle žebříčku „WP Life List“ Lukášových 406 druhů za jediný rok stačilo na 27. příčku v počtu druhů za celý život.
To je obdivuhodné i bez ohledu na věk. Ale je třeba opět připomenout i druhou stranu téže mince, tj. že diskutovaný „zářez“ vznikl v roce 2023: pokud bych začal (teď přijde myšlenkový experiment) s pomocí eBirdu či Avifu ptáčkařit až dnes, mohl bych i jako úplný začátečník (který ptáky jakožto začátečník ani pořádně znát nemůže), dosáhnout skvělého počtu druhů hned v prvním roce, zatímco ostřílený birder (který už zkušenost má) by se k takovému počtu za starých časů horko těžko dostával během svého „celoživotního, desítky let trvajícího zájmu o ptactvo“. Jaký má pak smysl srovnávat a gratulovat, když přelomový rok 2010 alespoň nepřipomeneme?
Každopádně jsou další tři důvody, proč si překonání mety ve WP zaslouží mnohem větší gratulaci než překonání lokální mety v ČR.
1) „Snad nikdo nedělá Velký rok úplně sólo /bez pomoci kamarádů/ a žádný Velký rok tedy není self-found“ a to platí pro jakékoli ptáčkaření, nejen Big Yearové. Pro srovnání WP vs ČR, o které mi tu jde, to platí tuplem. Na základě Avifu či eBird upozornění na rarity jsem během velkého roku v ČR (2020) vyrazil několik desítek krát a připsal si tak 14 druhů, které bych bez twitche „neměl“. Když jsem dělal velký rok ve WP (2022), nevyužil jsem téměř žádný z mnoha set „alertů“, co mi mailem z eBirdu pro zemi, kde jsem se právě nacházel, přišly – prakticky všechny „špeky“ byly příliš daleko na to, aby mělo smysl se o ně pokoušet. A hlavně: proč se honit tady za zatoulancem, když mi ten stejný druh nejspíš další cesta naservíruje pod nos tak jako tak v jeho přirozeném areálu? (Lovím v paměti, jestli jsem se v knihách o globálních velkých rocích vůbec setkal s tím, že by někdo twitch udělal – a zjevně není náhoda, že lovím marně.) Na menším hřišti mají twitche nesrovnatelně větší vliv na výsledek. A právě proto, že na větším hřišti, třeba WP, hrají twitche mnohem menší roli, zaslouží si úspěch na větším hřišti větší gratulaci. Je totiž více self-found.
2) Totéž platí pro kroužkovance. A snad ještě víc: kolik máte na svém WP nebo globálním bird listu druhů pozorovaných pouze mimo ČR, které jste „dostali“ jako kroužkovance? A právě proto, že na větším hřišti, třeba WP, hrají kroužkovanci mnohem menší roli, zaslouží si úspěch na větším hřišti větší gratulaci. Je totiž více self-found.
3) Naučit se poznávat menší počet druhů zabere méně úsilí než větší počet druhů – jak prosté 😉 Samozřejmě, že se můžete naučit všechny ptáky WP nebo světa, ale pro birding v ČR to nutná potřeba není – drtivá většina druhů se k nám nikdy nezatoulá (a ty pouhé čtyři stovky druhů v ČR zatím zaznamenaných to potvrzují dokonale). Není tedy jakkoli výhodné se je učit, pokud mi jde jen o birding v ČR. Naopak pro úspěšný birding na větším hřišti se ty další druhy, které u nás „nehrozí“, naučit musíme. Oproti lokálnímu birdingu v ČR tedy ptáčkaření ve WP nevyhnutelně rozšiřuje obzory (což teprve birding globální). Pokud mají žebříčky a srovnávání se nějaký skutečný osobní smysl, je to (podle mě) právě to, že soutěžení rozšiřuje obzory.
Abych ale jen nechválil
Že Lukáš Brezniak překonal metu 400 druhů ve WP jsem se dozvěděl nikoli z K300 (kde Tomáš Kedzior umístil své blahopřání), ale z žebříčku eBird. Značnou nevýhodou žebříčku na K300 je, že umožňuje zapsat druh např. do seznamu gWP a omylem jej nezapsat do seznamu WP, který je gWP seznamu logicky podřazený (je v něm tzv. „uhnízděný“); snad ještě větší nevýhodou je tentýž problém v širším měřítku: umožňuje „mlčet“ a to do libovolné míry. Prostě si můžete zapisovat druhy, klidně jen některé, třeba do března a pak to nechat být – jak pak ale interpretovat žebříček, kde různí soutěžící mají své výsledky zapsané (ne)úplně a často do různé míry neúplně? Taková nejednotnost samozřejmě ruší samotný smysl žebříčku. Lukáš si WP druhy za rok 2023 kompletně dopsal až v prosinci, čímž skokově změnil pořadí (ať už byl důvod jakýkoli, není to pro mě zdůvodnitelné či omluvitelné a tak jsem to i Lukášovi napsal). V tomto směru je nesrovnatelně více fér žebříček eBird, protože je nejobjektivnější možný: jakýkoli zapsaný druh se automaticky počítá do všech žebříčků, od krajských, přes celostátní a kontinentální až po globální, ať už soutěžit chcete nebo ne. A tak je to správně: žebříček eBird poskytuje reálný a precizně aktuální obrázek, nezávislý na libovůli jedince. Na ničem jiném ani nemá záležet. Technická stránka webu K300 má v tomto směru co vylepšovat.
Že ptáčkaření ve své sportovní podobě nebude nikdy objektivní, je zcela zřejmé: viz nejen zlomový rok 2010, ale i prostý fakt, že třeba velký rok můžete začít podle vlastní libovůle i s mnohaměsíčním zpožděním v ČR i WP; twitchovat můžete a nemusíte (a stejně si můžete zapsat jen self-foundy...); pro kroužkovance si zajít můžete nebo ne; a trasa, kterou se vydáte napříč jakkoli vymezeným hřištěm bude nakonec individuální vždy. To ovšem neznamená, že o objektivnost nemáme usilovat – viz např. pravidla birdingu dle ABA. Jako nedílnou součást objektivnosti vidím i transparentnost: možnost vidět, ať už budu soutěžícím nebo jen divákem, kdykoli v průběhu soutěže, kde zrovna „běží další maratonci“ – přesně tak, jako je standardem v jakémkoli (jiném) sportu.
Lépe se tak připravíme i na to, komu gratulovat 😉
