TOP 10 v soutěži Czech BirdList Contest
ČR Life List | WP Life List | ČR Year List 2024 | gWP Life List |
---|---|---|---|
332 Jan Studecký | 625 Jan Ebr | 268 Patrik Spáčil | 699 Tomáš Grim |
324 Pavel Brandl | 620 Tomáš Grim | 264 Jiří Tesařík | 695 Jan Ebr |
322 Jaroslav Zeman | 617 Ivana Ebrová | 264 Matouš Vlček | 688 Ivana Ebrová |
320 Robert Doležal | 579 Michal Šindel | 257 Libor Goláň | 660 Michal Šindel |
318 Jiří Šafránek | 553 Lukáš Brezniak | 251 Eliška Malcová | 631 Martin Šerek |
317 Jarmila Kačírková | 549 Martin Šerek | 249 Emil Janeček | 587 Robert Doležal |
312 Jenda Havránek | 540 Robert Doležal | 249 Tomáš Kedzior | 577 František Kopecký |
312 Tomáš Grim | 519 Lubomír Doupal | 248 Štěpán Vidner | 562 Lubomír Doupal |
310 Jiří Šírek | 518 František Kopecký | 245 Zdeněk Valeš | 553 Lukáš Brezniak |
309 Lukáš Brezniak | 511 Josef Chytil | 244 Jáchym Tesařík | 526 Petr Podzemný |
Dobřichov 2013 - zápisky z mokřadu
Těžko byste v současné době hledali pro ptáky atraktivnější prostředí, než jsou polní louže. Tyto mokřiny v orné půdě přilákají kolikrát mnohem větší množství ptáků širšího druhového složení, než kdejaký vypuštěný rybník. A to jsou většinou mnohokrát menší. Většinou….
- Podrobnosti
- Napsal Jan Studecký
- Kategorie: Faunistická data
- Zobrazení: 8200
Třikrát v jednom roce s jespákem skvrnitým, nemožné se stalo skutečností
Pozorovat v České republice jespáka skvrnitého se do roku 2012 poštěstilo jen několika ornitologům. Do loňského roku evidovala Faunistická komise ČSO (http://fkcso.cz/) pouze 9 výskytů tohoto druhu u nás a to od roku 1973, kdy byl zjištěn poprvé, do roku 2003, kdy byl zjištěn naposledy.
- Podrobnosti
- Napsal Jiří Šafránek
- Kategorie: Faunistická data
- Zobrazení: 3880
Za sovicí krahujovou do Saska
Již od 3. 12. 2013 se zdržuje jedna sovice krahujová poblíž Stollbergu, Sasko, SRN. Protože v blízkosti bydlí náš přítel Thomas Hallfarth, dostali jsme od něj pozvání se na sovici jet podívat. Ještě v pátek večer a v sobotu ráno jsme si volali, sovice je stále na místě! V sobotu 21. 12. 2013 v 7 hodin ráno vyrážíme, Libor (vedoucí výpravy), Pavel (řidič) a Martin (kuchař). Po 216 km snadno nalézáme opuštěný sad mezi objekty průmyslové zóny (např. firma Continental). Je zde celkem rušno, v jednu chvíli zde bylo 16 ornitologů. Sovice není plachá, fotíme, točíme videa. Jediný, kdo je nervózní, je majitelka zahrady, kde se sovice zdržuje. Přeci jen už jí 14 dnů civí do oken denně ornitologové s dalekohledy, foťáky a kamerami. Když věšela 4 metry pod sovicí na šňůru vypraný kabát, sovice se jí ani nevšimla... Po hodině nás to ale trochu přestává bavit a jedeme s Thomasem na pivko k němu domů. Po vydatné svačině pak vyrážíme na cestu zpět. Bylo by to velmi zajímavé, přikládáme i fotografii. Byl to takový ornitologický dárek pod stromeček...
- Podrobnosti
- Napsal Libor Schröpfer
- Kategorie: Cestopisy
- Zobrazení: 3807
Budníček menší (Phylloscopus collybita)
Budníček menší (Phylloscopus collybita) patří mezi naše nejhojnější a nejznámější pěvce. Pozná se snadno podle typického zpěvu označovaného jako „cilp-calp“ , který je slyšet hned po jeho příletu ze zimovišť ve Středomoří. Rozsáhlý hnízdní areál budníčka menšího zasahuje od západní Evropy včetně britských ostrovů, přes střední a východní Evropu až po východní Sibiř a sever Mongolska. Na tomto rozlehlém území vytváří 6 poddruhů. V České republice hnízdí budníček menší západoevropský (Phylloscopus collybita collybita). Tento poddruh má svrchní stranu šedohnědou místy se zeleným nádechem a světlejším zeleným kostřecem. Nadoční proužek je úzký, šedobílý někdy i nažloutlý a je nevýrazný. Oční bílý kroužek je úzký, je pouze v dolní polovině oka nebo zcela chybí. Spodina těla je šedobílá, na bocích světlehnědá a na prsou se žlutým žilkováním. Křídla a ocas jsou hnědé a pera mají úzký zelený okraj. Nohy jsou černé, zobák rovněž černý a uprostřed po celé délce žlutooranžový. Budníček menší hnízdí ve všech typech lesů, s oblibou na pasekách, okrajích lesů, v parcích i zahradách. Podle výsledků z východních Čech se za začátek zahájení snůšky uvádí období 9.4.-27.7. (WEIDINGER 2008). Jeho potravou je zejména hmyz, housenky motýlů, vajíčka a larvy (ŠŤASTNÝ & HUDEC 2011).
- Podrobnosti
- Kategorie: Faunistická data
- Zobrazení: 7669
Existuje fenomén tahu ptáků Moravská brána?
Tenhle příspěvek vyšel v roce 1999 v Sylvii a jeho autorem je Josef Chytil. Tímto případné zájemce o celý článek odkazuji na tento zdroj. Jde o docela zajímavý příspěvek o výskytu vzácných druhů ptáků na Moravě a bylo by škoda si některé pasáže tohoto článku nepřipomenout.
- Podrobnosti
- Napsal Lubomír Doupal
- Kategorie: Ostatni
- Zobrazení: 4007