Zpracoval Jiří Šafránek,
za vydatného přispění Zdeňka Němečka, Jiřího Němčíka a dalších pozorovatelů, kteří zveřejňují svá pozorování na Birds.cz

Článek s tímto názvem vyšel v časopise Panurus 2009, kde jsem popsal svoje zkušenosti s tímto na naše poměry neobvyklým až exotickým druhem. Jeho text uvádím následně téměř beze změn.

Budníček zelený patří bezesporu mezi naše nejvzácnější pěvce. Poprvé byl u nás pozorován 19.-22.5.1963 u Polné na Českomoravské vrchovině a teprve od roku 1978 je jeho výskyt pravidelnější, ale ne každoroční. Česká republika spolu se Slovenskem leží na jihozápadním okraji evropského hnízdního areálu, a proto počty protahujících i hnízdících ptáků rok od roku kolísají.

O tom, že je u nás ve středu Evropy považován výskyt volavky vlasaté za velmi ojedinělý a výjimečný není jistě pochyb. Stačí se podívat na stránky Faunistické komise ČR, kde je zdokumentováno 35 výskytů volavky vlasaté v ČR od roku 1951 do loňského roku. Z uvedené statistiky FK je patrné, že v Záhlinicích na Kroměřížsku byla naposledy pozorována před deseti lety v dubnu 2002. Sám jsem měl to štěstí, že jsem tam tenkrát byl a zkušení ornitologové mi ji ukázali.

Jde o druh, který v Evropě hnízdí na Balkáně (Rumunsko, Bulharsko, Řecko, Albánie), Ukrajině, jihozápadním Rusku a v poslední době také v Maďarsku. V České republice stále patří k vzácně se vyskytujícím druhům, ač v posledních letech pozorování přibývá. Na Tovačovsku se poprvé objevila 10.7.1982 1ex. (Šírek). Od této doby se objevila další až 6.10.2007 1ad. (Doupal), 4.5.2009 1 imm. (Šírek), 29.6.2011 1ex. 2K (Šírek) a naposledy letos 27.5.2012 1ad.(Doupal). Na závěr si chci jen přát, aby tento krásný dravec se u nás začal vyskytovat častěji.